Série vzpomínkových akcí a výstav v Praze 12
Tradiční pietní akt se koná v pondělí 5. května od 10:00 hodin u pietního místa nedaleko ZŠ T. G. Masaryka. Kromě zástupců městské části se jej zúčastní i představitelé Senátu a Parlamentu ČR, zástupci armády, policie, kulturně-společenských organizací, skauti, sokolové, orlové a duchovní. Atmosféru slavnostního aktu podtrhne doprovod Ústřední hudby Armády ČR.
Následně bude před budovou radnice zahájena výstava „Počátky teroru“. Soubor tří výstavních panelů, zapůjčených z Ústavu pro studium totalitních režimů, poskytne zájemcům pohled na dění v pohraničních oblastech Československa po podepsání Mnichovské dohody v roce 1938. Vernisáž uvede vedoucí Oddělení komunikace a tisková mluvčí ÚSTR Petra Jungwirthová.
Již od ledna probíhají, rovněž ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů, přednášky historiků související s obdobím 2. světové války. Cyklus uzavře ve středu 14. května Stanislav Kokoška, hovořit bude na téma „Modřany v Pražském povstání“.
„Ústav pro studium totalitních režimů dlouhodobě usiluje o uchování a zpřístupňování paměti na období nacistické a komunistické totality. Věříme, že prostřednictvím výstav, přednášek a pietních aktů můžeme nejen vzdát hold obětem a hrdinům, ale také přispět k hlubšímu porozumění historickým souvislostem. Je důležité, aby si veřejnost – a především mladá generace – uvědomila, že svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí,“ řekl Ladislav Kudrna, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů. Vzdělávací a dokumentační projekty, které ÚSTR realizuje, mají za cíl tuto historickou zkušenost uchovat jako varování i inspiraci pro budoucnost.
S výše zmíněnou historickou tematikou úzce souvisí také výstava ve vstupní hale radniční budovy nazvaná „Voláme Londýn“. Návštěvníci si zde budou moci až do konce června prohlédnout pozoruhodný exponát zapůjčený ze sbírek Vojenského historického ústavu. Jde o historickou vysílačku, jednu ze dvou, které v posledním roce války postavil modřanský občan Václav Hodek pro místní odbojovou skupinu vedenou Františkem Kolmanem. Kolik naděje a odvahy se vešlo do malé skříňky vysílačky, pomohou odhalit doprovodné texty a fotografie z obecní sbírky historických dokumentů, které pro tuto příležitost sestavili Adam Kratochvíl a Martina Jesenská.
„Amatérská radiostanice ilegálního Národního výboru v Modřanech zhotovená jeho členy V. Hodkem a Ing. Šenkem v říjnu 1944 a zabavená gestapem v bytě Františka Kolmana 22. března 1945 je unikátním dokladem statečnosti obyvatel protektorátu, kteří navzdory hrozbě drakonických trestů, včetně toho nejvyššího, neváhali a zapojili se do odbojového hnutí,“ dodal Michal Burian z Vojenského historického ústavu Praha.