Šéf IPR: Pro řízení Prahy je zásadní akceschopnost, zákon tomu nepomáhá

Obecní úřady v Česku fungují ve dvou režimech. Část úřadu kontrolují volení politici jako součást samosprávy, jiné odbory však na lokální úrovni reprezentují centralizovaný státní aparát. Tato přenesená působnost státní správy má být ze zákona zcela oddělena od rozhodování volených politiků a spadá pod ni i schvalování územních plánů.

Podle Boháče to je ale špatně, protože takto nastavený systém neumožňuje dostatečně rychle reagovat na potřeby rozvíjejícího se města. Obce by měly mít možnost si o celkovém rámci zástavby na svém území rozhodovat samy, míní.

„Pokud má stavební zákon pomoci rychlému povolování, tak musí pomoci i tomu plánování," řekl Boháč. Flexibilní územní plánování je podle něj nutnou podmínkou k tomu, aby se dalo efektivně stavět. Současný právní rámec, kdy změna územního plánu může trvat roky, to podle něj neumožňuje. „Zejména v městech to nemůže stíhat dobu," uvedl.

Otázka je to podle ředitele sice odborná, ale má zásadní vliv na jiná, mnohem diskutovanější témata, jako je nedostatek bytů nebo míst ve školách. Boháč a nynější primátorův náměstek Petr Hlaváček (STAN) v minulosti apelovali na vládu, aby nový stavební zákon upravila. To se však nestalo.

Praha chce v tomto volebním období dokončit pořizování nového územního plánu města, takzvaného Metropolitního plánu. Územní plán je základním dokumentem, který určuje výstavbu v obcích a na jeho základě rozhodují stavební úřady o povolení staveb.

Původně měl nový pražský plán začít platit v roce 2020, jeho projednávání však nabralo výrazné zpoždění a stávající nadále platí pouze na základě výjimky ministerstva pro místní rozvoj.