Sedm tipů, jak žít podle zásad cirkulární ekonomiky

Vyspělé státy se už před několika desítkami let dostaly do stavu, kdy modernizace výroby a nadbytek kapitálu zapříčinily vznik konzumní společnosti, jejíž život se touto změnou mnohonásobně usnadnil. Něco se vám rozbilo? Není nic lehčího než zajít do obchodu a koupit si náhradu. Jdete nakoupit potraviny a nemáte je v čem odnést? Při každém nákupu si můžete pořídit libovolné množství jednorázových tašek. Bohužel stejně rychle jak nové věci nakupujeme, ty staré bezmyšlenkovitě házíme do odpadu, a tak tuny nechtěných odpadků končí denně na skládkách, které jsou poslední zastávkou v klasickém schématu „kup – použij – vyhoď“.

V opozici k tomuto přístupu stojí právě cirkulární ekonomika, která se snaží o zodpovědnější zacházení s výrobky, nacházení nových využití pro odpadní materiál a především o předcházení vzniku odpadu, abychom mohli žít v čistějším světě, než je ten současný, který má nakročeno k tomu stát se v budoucnu jednou velkou skládkou. Směrem k cirkularitě musí upřít zrak celý systém, na jehož úrovni je třeba učinit ty nejzásadnější změny. Jak ale můžete k této iniciativě přispět vy sami a stát se tak součástí změny?

1. Nakupujte s rozmyslem
Vždy, když se v obchodě procházíte nekonečnými uličkami lákavého zboží, které vás nutí k zastavení, měli byste se sami sebe zeptat: „Potřebuji to? Je to pro mě důležité?“ Ohromná kvanta různorodého zboží a levná pořizovací cena nás mohou jednoduše zlákat ke koupi, která nejenže není potřeba, ale navíc pravděpodobně vygeneruje odpad – ať už to bude stará alternativa věci, kterou jste právě zakoupili, nebo právě zakoupený produkt, který ve výsledku užívat nebudete a zanedlouho možná skončí v kontejneru. Ideální je sepsat si před návštěvou obchodu nákupní seznam, který vám zabrání rozhlížet se po lákavém množství zbytečností. Ušetříte tak životní prostředí i svou peněženku.

2. Vyhýbejte se jednorázovým obalům
Zkuste se zamyslet, kolik jednorázových obalů denně vyhodíte. Dnes se jim totiž zcela vyhnout téměř nedá. V mnoha případech však máte na výběr – při nákupu potravin si třeba ovoce můžete dát místo igelitového pytlíku do síťovky, zeleninu si místo koupě vakuovaných balení navážit do vlastních pytlíčků a všechen nákup sbalit do plátěné tašky. Místo papírového kelímku na kávu můžete mít vlastní termohrnek a pití nosit ve znovupoužitelné lahvi. Před rozmachem dnes již všudypřítomného plastu byly tyto věci běžné. Nespornou výhodou je to, že tyto alternativy déle vydrží, a tudíž i lépe poslouží.

3. Třiďte, třiďte a třiďte
Generování odpadu se zcela nevyhneme, ovšem můžeme ho přinejmenším vytřídit a dát mu tak šanci na opětovné využití. Z běžně tříděných materiálů mají přitom největší recyklační potenciál sklo a kov, které se oproti plastu a papíru dají recyklovat téměř donekonečna. Kontejnery na tříděný odpad přitom dnes najdeme skoro všude. Na mnoha místech už navíc lze i třídit plast s kovy do jedné nádoby. Nejpokročilejší pak brzy bude systém v již zmiňované Praze, která se cirkulární ekonomikou zabývá v rámci Klimatického plánu hl. m. Prahy do roku 2030, tzv. sběr door-to-door.
„Budeme pracovat na systému sběru odpadu ode dveří ke dveřím, kde lidé budou mít možnost třídit více komodit do jedné nádoby. To se bude týkat zejména plastů, nápojových kartonů a kovů, do budoucna nabídneme lidem i třídění gastroodpadů přímo před barákem,“ vysvětluje Vojtěch Vosecký, externí spolupracovník odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy (OCP MHMP) a expert na cirkulární ekonomiku.

4. Zužitkujte organický odpad
Organický odpad do černé popelnice rozhodně nepatří. Na skládkách přitom zabírá i víc než třetinu celkového objemu a vzhledem k tomu, že tam nemá přístup ke kyslíku, místo správného rozkladu vylučuje nebezpečné skleníkové plyny. Pokud však v okolí nemáte popelnici na bioodpad ani zahradu s kompostem, co si se zbytky jídla počít? Jednou z možností jsou komunitní komposty, které se teď začínají těšit oblibě zejména ve větších městech. Pokud však nenajdete dostatek nadšenců, kteří by se s vámi do kompostování pustili, můžete si založit kompost i v bytě! Domácí kompostéry, které vypadají vesměs jako obyčejné koše na odpadky, vás nejenže zbaví organického odpadu, ale výsledný humus vám poslouží jako hnojivo pro kytky. Pokud jste z Prahy, můžete si navíc objednat popelnici na bioodpad, který zde navíc v budoucnu poputuje do bioplynové stanice, kde se z něj vytvoří biopalivo a hnojivo, které budou nadále zužitkovány.

5. Raději opravte než vyhoďte
Tato poučka samozřejmě neplatí u všeho, ovšem často vyhazujeme věci, které by mohly s trochou času a péče i nadále sloužit – ať už ve svém původním smyslu, nebo v jiné funkci. Oprýskaný kus nábytku vám tak může s novým nátěrem nadále dělat radost. Hrneček bez ouška pak může třeba s trochou dekoru posloužit jako květináč. Možností je spousta a téměř vše se dá při troše fantazie znovu využít. Můžete tak produktům jinak odsouzeným k cestě na skládku vdechnout nový život, a navíc tím ušetřit. A pokud nevíte, jak na to, můžete navštívit praktické kurzy – v Praze je například pořádají v prodejně použitého nábytku Z pokoje do pokoje nebo centru art re use na Žižkově. To funguje jako živá banka uměleckého materiálu, jejíž služby hojně využívají umělci, studenti i neziskové organizace.

6. Nakupujte z druhé ruky
Nejenže máme k dispozici více nových výrobků, než jsme schopni upotřebit, ale můžeme si pořídit i obrovské množství těch, které se už k zákazníkům dostaly. Nechtěných věcí najdeme v bazarech spoustu – od nádobí přes hudební nástroje až po auta. Výhodou nákupu těchto věcí je samozřejmě nižší pořizovací cena, ale také vědomí, že jste svými penězi nepodpořili masivní růst zbytečného množství produktů, které dalece přesahuje poptávku. Skvělým místem k pořízení nechtěných věcí jsou pak i REUSE pointy, které byly taktéž v rámci Klimaplánu zřízeny v Praze. Fungují na principu zachraňování věcí – především nábytku – které skončily ve sběrných dvorech, ačkoliv mají ještě potenciál někomu posloužit. Současně jich je v provozu pět, přičemž v následujícím roce další dva přibydou.

„Aktivity spojené s druhým životem nábytku jsou hezkou ukázkou toho, jak cirkulární ekonomika vypadá v praxi. Chceme dát lidem možnosti, jak si dnes pořídit nábytek a další vybavení domácností z druhé ruky, opravit si ho či si ho jen vypůjčit a sdílet anebo se ho ekologicky zbavit. Chceme nabídnout alternativu konzumnímu způsobu života těm, co o to mají zájem,“ komentuje iniciativu Vosecký. V plánu je přitom i elektronizace katalogu, tudíž odložené věci budete moct prohlížet z pohodlí domova.

7. Využívejte to, co už máte
V neposlední řadě byste neměli zapomínat na to, co už vlastníte. Ať už jde o nakupování nových věcí, nebo sjíždění bazarů, často se ocitneme v situaci, kdy právě to, co poptáváme, leží nám nebo našim blízkým doma ladem – i když možná v trochu jiné formě, než jsme si představovali. Nenakupujte tedy nové věci, pokud vám ty staré stále slouží, a nevyhazujte ty staré, pokud ještě mohou splnit nějaký účel.

Slovy Vojtěcha Voseckého: „Cirkulární ekonomika není jen o odpadech a třídění – nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne. A když už nějaký odpad vznikne, měli bychom se snažit udržet suroviny v oběhu co nejdéle, bez ztráty na kvalitě. Je to způsob přemýšlení a života, změna převládající mentality. Pojďme tedy společně konzumovat méně a lépe.“

Kompletní znění Strategie hl. m. Prahy pro přechod na cirkulární ekonomiku najdete zde.