Dnes Středa - zatazeno 1°C
Zítra Čtvrtek - obcasny-dest 0°C
Středa 26. 1. 2022
Svátek má Zora
Koronavirus
Aktuální informace o epidemii.
Schovejte ženy a věci, jsou tu rudoarmějci. S osvoboditeli podle Kroupy přišlo i násilí
Věnce zakrývající základní kámen pomníku padlým při osvobozování Prahy je na náměstí Kinských. Foto: Jan Puci

Schovejte ženy a věci, jsou tu rudoarmějci. S osvoboditeli podle Kroupy přišlo i násilí

Ředitel obecně prospěšné společnosti Post Bellum a vedoucí projektu Paměť národa Mikuláš Kroupa při zahájení venkovní výstavy Nikogda ně zabuděm na náměstí Interbrigády v Praze 6 promluvil o dlouho opomíjené odvrácené stránce osvobození v roce 1945. 

„Radost ze svobody je euforický stav a většina lidí se shodne na tom, že to je největší lidská radost. Ale tato euforie má bohužel někdy i vlastnost, že člověk přestane vidět všechny hrozby, které přináší svoboda, přestane vnímat vážnost znepokojujících zpráv,“ uvedl Kroupa.

A v květnu 1945, když končil několikaletý světový konflikt, bylo v Československu takových zpráv hodně. „A rozumní lidé se podle toho zachovali. Například schovávali své dívky před rudoarmějci, nebo třeba ukrývali své cenné věci,“ řekl.

Podle pamětníků lidé stáli na konci války v ulicích a radovali se ze svobody. „Ale nutno si dnes ohledem na čtyři desítky let, které následovaly po osvobození, říct jednu strašnou věc. Že ti svobodní lidé byli myšmi a Sovětský svaz kocourem, který je vypustil z klece, ale svobodu jim nedal. Kocour může dát myši svobodu, anebo si s ní může pohrávat. Oni zvolili tu druhou možnost,“ sdělil.

„Sovětský svaz tuto zemi osvobodil od nacismu, ale nikoli pro svobodu. Dokládají to, mimo jiné, tajná jednání, která po květnu 1945 zahájil s československou vládou o uranu. Ignorovalo se porušování zákona ze strany sovětských vojáků a dalších pracovníků bezpečnostních složek. Tato mementa května 1945 mají pro nás právě v dnešní době obrovský význam,“ myslí si Korupa.

Podle něj euforie konce války, navíc živená mýtem, že jsme byli osvobozeni výhradně Sovětským svazem, způsobila, že se spousta lidí odevzdala ideologii, které se později nechtěli vzdát. Kdo to dříve či později udělal, měl problémy. Ztráta zaměstnání, šikanování rodiny, vězení.

„Lidé po skončení války inklinovali k této revoluční, lepkavé a přitažlivé ideologii, která slibovala nový světový pořádek, v rámci kterého nebudou mezi lidmi panovat rozdíly. Až rok 1968 byl pro mnohé příležitostí změnit pohled na ideologii a vzdát se jí. Přesto tuhý režim s dozorem Sovětského svazu zotročil tento národ na dalších dvacet let,“ řekl Kroupa.

V roce 1989 jsme sice získali svobodu, ale u řady lidí zůstala nostalgie k totalitní minulosti. Proč? „Je to způsobeno mixem ztráty nadějí, jistot a mírou rozčarování z polistopadového vývoje. Pak je tu řada lidí, kteří čtyři desítky let vyrůstali odevzdáni sovětskému mýtu hrdinného boje rudoarmějců,“ pokračoval.

Ačkoli nechce snižovat zásluhy vojáků Rudé armády, je podle něj nutné připomínat, že s nimi přišlo do Československa i bezpráví a násilí, kterého se dopouštěli na zdejších obyvatelích.

„Sovětský svaz se po roce 1945 na našem území choval spíše jako dobyvatel. Dozoroval nad soudruhy v Československu, aby instalovali tvrdý a surový režim, který miliony občanů zbídačil, okradl a zbavil svobody,“ dodal Mikuláš Kroupa.


Autor: Jan Puci
Další články
Nahoru