S touto nemocí bojuje v Česku 80 tisíc lidí. Mezi jejich těžkosti patří i předsudky a nepochopení okolí

„Kromě samotných záchvatů se pacienti potýkají s nežádoucími účinky léků, poruchami pozornosti či paměti a celou řadou dalších těžkostí, ke kterým v mnoha případech patří i předsudky a nepochopení jejich okolí,“ říká Jana Zárubová z Centra pro epilepsii FN Motol, která je zároveň předsedkyní spolku EpiStop.

Pravidelné sportování je pro lidi s epilepsií přínosné. U většiny pacientů cvičení lehce snižuje množství záchvatů a zlepšuje celkový stav těla i mysli. Vyhnout by se ale měli sportům ve výškách, jako je například horolezectví nebo parašutismus. Lékaři nedoporučují ani potápění a plavání bez dozoru.

Osmnáctiletému Honzovi zjistili epilepsii v necelých dvou letech. Nyní je čerstvě po operaci, při které mu bylo z mozku chirurgicky odstraněno ložisko, zdroj epileptických záchvatů. „Nyní jsem již čtvrt roku bez jakýchkoli atak,“ říká mladík, který se postupně vrací zpět ke sportování. „Rád sportuji a soutěžím, baví mě jezdit na kole a lyžovat. Kvůli záchvatům jsem ale postupně musel své koníčky omezit,“ popisuje.

Pacienti s epilepsií se bohužel v běžném životě kromě boje s nemocí musí vyrovnávat i s nepochopením a často i předsudky okolí. „Lidé často netuší, jak by měla první pomoc vypadat. Problémem jsou i zažité mýty, třeba že musíme nemocnému něco vložit mezi zuby, aby si neprokousl jazyk. Je to velká chyba! Pacientovi v žádném případě nic do úst nevkládáme ani nebráníme křečím. Důležité je odstranit z okolí nemocného všechny předměty, kterými by se mohl poranit, a případně přivolat lékařskou pomoc,“ uvedl Martin Kudr z Kliniky dětské neurologie FN v Motole, podle kterého je správná reakce okolí u epileptických záchvatů zcela zásadní.

O epilepsii

Epilepsie je neurologické onemocnění charakterizované opakovaným výskytem neprovokovaných epileptických záchvatů. Patří mezi nejčastější mozková onemocnění. Ke stanovení diagnózy epilepsie zpravidla dochází při výskytu dvou a více epileptických záchvatů, výjimečně již po jednom takovém záchvatu. Epilepsie není jedna nemoc, jedná se spíše o skupinu onemocnění.

Hlavním projevem jsou epileptické záchvaty, které mohou mít různou podobu. Mohou se projevovat například pouhým zahleděním, brněním končetin, výpadkem paměti nebo známými křečemi končetin se ztrátou vědomí.

Vyskytují se jak v průběhu dne, tak v noci během spánku. Přestože se epilepsie může objevit v kterémkoliv věku, jsou životní období, ve kterých je nový výskyt epileptických záchvatů častější než v jiných – hlavní vrcholy jsou u malých dětí a v období stáří. Příčiny mohou být získané na podkladě úrazu, infekce, vrozených odchylek vývoje mozku, či na genetickém podkladě.

U převážné většiny epilepsií příčina není doposud známa. Epilepsii má v Česku přibližně 80 tisíc lidí. V současné době lékaři při správné a včasné diagnostice a farmakologické léčbě dostanou nemoc pod kontrolu až u 70ti procent pacientů. Ve světě má epilepsii více než 50 milionů lidí, v Evropě přes 6 milionů lidí, z toho přibližně 2 miliony dětí.