dnes
Úterý - obcasny-dest
9°C
zítra
Středa - oblacno
11°C
pozítří
Čtvrtek - zatazeno
11°C
S patriotem na cestách: Nikdy nevstoupíš do stejné řeky
Foto z cestování po Indii. Autor: Milan Čermoch

S patriotem na cestách: Nikdy nevstoupíš do stejné řeky

Na rozdíl od minulosti jsem se na konci minulého roku vydal do Indie s jasným plánem a na známá místa. Posunul jsem odjezd až na prosinec, především kvůli období sucha, které slibovalo lepší stav cest v Himalájích, nižší denní teploty a celkově menší provoz na věčně ucpaných silnicích. Navíc mne těšilo, že ujíždím před evropským vánočním šílenstvím. Brzy se ukázalo, že všechny mé představy byly mylné, což je vlastně na cestování skoro nejlepší.

Extrémně špinavému Delhi přímým přestupem na vnitrostátní linku do Dehra Dunu, kde jsem měl objednáno první ubytování. Dorazil jsem za tmy, takže rekreační chatky v krásném údolí s podhorskou bystřinou jsem ocenil až ráno. Počasí bylo zvláštní. Svítilo slunce, vzduch se ani nepohnul, ale obloha byla zastřena jakýmsi druhem suché mlhy.

Přes veškerý klid úplně prázdného rekreačního střediska a uctivé péče indiánů jsem se cítil divně. Ještě více mne rozladilo, když mi místní specialista ověšený zlatem přijel vysvětlit, že si nemohu jako cizinec koupit indickou sim kartu. Evidentní nesmysl, protože jsem již jednu měl, jenže jsem ji zapomněl v Praze.

indie3-nahled Největší výdaje má cestovatel vždy na začátku, než se trochu rozkouká, vzpomene si na ceny a místní zvyky, ale hlavně se naladí na jiný životní režim. Vydává daleko snadněji a daleko více peněz většinou jen kvůli falešnému pohodlí, které se často změní v utrpení. Následující šesti hodinovou cestu do Uttarkashi jsem absolvoval s osobním řidičem managera resortu, co neuměl ani slovo anglicky, v hloupém malinkém automobilu Tata, který bláznivě poskakoval po himalájských kamenitých cestách za 2500 rupií (děleno třemi je přibližná cena v korunách).

O pár dnů později jsem jel zpět daleko pohodlněji na férovém, rychlejším a bezpečnějším jeepu Mahindra s deseti indiány, z toho dvěma studenty s plynnou angličtinou, přesně za desetinu ceny.

Swami Premananda prodal simku

Dorazil jsem tedy do Uttarkashi, trochu jsem se prošel, dal jsem si jedinou možnou poživatinu ve městě, tj. čerstvě vylisovaný džus z granátového jablka, a našel krámek se sympatickým prodavačem mobilů. Když jsem mu řekl, že jsem přijel za Swamim Premanandou, ochotně mi prodal simku (kopii pasu a fotografii jsem měl připravenu), naladil mi internet v telefonu a se sepjatýma rukama se mi mile ukláněl. Hare Om. Cestou do Shivananda Ashramu jsem ještě vyfotil prasata v kostře automobilu, kde byla před rokem uvelebena kráva. Rozhodně nepříliš pozitivní znamení.

indie1-nahled Po hodině procházky po překrásných himalájských svazích jsem došel do svého ashramu a našel zde také jeho šéfa Swamiho G. Měl velkou radost a dva dny jsme si povídali. Rozmluvil mi mou cestu do Gangotri a k prameni Gangy za mým guru Naomim, protože je nejen více zničená než vloni, ale hlavně je uzavřená armádou pro každého, kdo zde nebydlí. Pokud tam někdo chce jet, musí mít zvláštní povolení a také vlastní zásoby potravin. Počasí přes den je sice stabilně okolo příjemných dvaceti stupňů, pokud svítí Slunce, ale v noci je pod nulou. I v ashramu, kde jsem zůstal bydlet, jsem potřeboval v noci svůj tenký spacák plus erární deku, ale nahoře ve výšce 3000 metrů nad mořem v jeskyni u Naomiho bych byl bez péřáku vyřízenej.

Cesta zpět

Po třech dnech v Himalájích jsem vyrazil zpět do Delhi. Cesta byla divoká a náročná, hlavně kvůli neuvěřitelně rozbitým cestám a později šílenému provozu. Máme sice nyní suchou sezónu, jenže letošní období dešťů bylo stejně nezvykle silné jako loni, takže cesty byly ještě více zničené, což bych ještě před týdnem pokládal za nemožné. Nicméně nad pohledy z himalájských srázů z džípu jedoucího po čerstvě prohrnutém svahu se tají dech pokaždé. A co teprve když se vyhýbáte s náklaďákem!

indie-silnice-nahled Etapa Uttarkashi-DehraDun je dlouhá cca 180 kilometrů a trvá minimálně 6 hodin, pokud cesta není zavalená. Druhá etapa DehraDun-NewDelhi již vede po rovině, je dlouhá cca 300 kilometrů a trvá sedm hodin, což je způsobeno nejen stavem silnic, ale hlavně provozem, který je nesmírně hustý a také často blokovaný vesničáky se všelijakými šílenými povozy nezřídka taženými krávami. Samozřejmě vše pod neuvěřitelným prachem (je sucho) a neskutečným hlukem (hlavně troubení). Obě etapy se mi podařilo zvládnout za den. Vstával jsem v pět ráno a dorazil do Delhi v deset večer.

Obouchaný Tata Bus

V autobuse jsem si sedl úplně dopředu vedle řidiče. Pamatujete si na staré busy, které vpředu uprostřed měly plošinu, pod kterou se skrýval motor? Přesně takový je Tata Bus, akorát zvenku úplně hranatý a všelijak obouchaný, stejně jako všechny ostatní. Indiáni naházeli všechna zavazadla na velkou hromadu kolem mne a řidiče, kterému bylo úplně šumák, že ho sem tam něco tlačí do zad. Byl ostatně plně zaměstnán troubením a křičením. Cestu vpředu jsem si plně užíval, protože bus je v Indii nejrychlejší vozidlo na silnici. Je totiž největší a není tak těžký jako náklaďák. Má takový respekt, že nás za celých 7 hodin nikdo nepředjel, a když jsme předjížděli my, tak uhýbala vozidla i v protisměru.

notebook-indie-nahled Mimochodem jsem musel být pro cestující také tak trochu atrakcí, nejen proto, že jsem žádného bělocha za první týden nepotkal, ale též kvůli notebooku přes mobil spojenému s internetem, na kterém jsem za cesty hledal letadlo do Goa. Bohužel mi cestou spojení přestalo fungovat, protože jsme přejeli z Uttarakhandu do Uttar Pradeshe. Později jsem se dozvěděl, že stačilo pouze povolit datarooming.

Hned jak jsem vystoupil z autobusu, nechal jsem se odvézt tuk-tukem, kterému říkají “auto”, normálnímu vozidlu se říká “car”, na letiště. Cesta trvala zhruba půl hodiny a stála 500 rupií, předchozí sedmi hodinová cesta busem stála 250 rupií. V Delhi jsem totiž nechtěl zůstat zbytečně ani minutu. Mají zde neuvěřitelný smog spojený s prachem, o čemž vás nenechá na pochybách kapesník a pálící oči. Slunce sice někde nahoře svítí, ale na špinavých ulicích přeplněných čerty je neustále šero, hluk a smrad. Prostě peklo.

Autorem textu a fotografií je Milan Čermoch (*1968), inženýr – biokybernetik, producent, manažer a cestovatel. Sám se však nazývá výletníkem. Výlet chápe jako opuštění známého a předvídaného pro poznání a potěšení z dobrodružství.


Týká se to každého: Jak správně pečovat o svůj mozek, jak ho nakopnout a jakým chybám se vyvarovat, radí primářka rehabilitačního ústavu

19. listopadu 2017 ve 12:02

Poznáte, kdy je váš mozek „unavený“? A jak ho nejlépe stimulovat? Či jaké vitamíny jsou nejlepší pro funkci vašich nervů? Na tyto a další otázky odpovídá primářka Rehabilitačního ústavu Brandýs nad Orlicí – MUDr. Michaela Tomanová.

Touto nemocí se u nás léčí více 900 tisíc pacientů, jejich počet každý rok narůstá. Hrozí poškození ledvin i očí. Do konce listopadu se lidé po celém Česku mohou nechat zdarma vyšetřit na příznaky, které sami nepoznají

19. listopadu 2017 v 11:37

Preventivní program Zdraví národa nabídne od 20. do 30. listopadu další bezplatné vyšetření krve. V jeho průběhu budou mít zájemci starší 18 let příležitost si na vybraných pracovištích laboratoří synlab czech ověřit, jestli netrpí cukrovkou neboli diabetem 2. typu. S touto nemocí se v České...

Na tyto vážné následky není připravena téměř polovina Čechů. Unikátní průzkum ukázal, jak by se zachovali. Došlo by i na úplatky…

14. listopadu 2017 v 08:57

Téměř polovina Čechů (45 %) není připravena na situaci, že by kvůli vážnému zranění při autonehodě mohla přijít o pravidelný měsíční příjem a že by si jejich léčení a rehabilitace vyžádaly další finanční náklady. Denně nebo téměř denně přitom v České republice jezdí 63 % z celkem 6,7 milionu...

Bohužel nabývá na síle, je už čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí v Česku. Podle profesora Kolka statisíce lidí o své nemoci neví, navíc i přes příznaky nejdou k doktorovi

14. listopadu 2017 v 08:25

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) se stává čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí doma i ve světě. Podle plicních lékařů se v nejbližších letech dostane až na třetí místo pomyslného mortalitního žebříčku. Na tuto plicní nemoc v Česku ročně zemře přes 3500 lidí, tedy o 70 % více než...

Dávejte si pozor: Tento novodobý syndrom může vést až k velkým problémům plotének. A dnes se týká už i dvacetiletých, což bylo dřív nevídané

9. listopadu 2017 ve 13:06

Moderní doba nám přináší spoustu nových digitálních možností, ale ty s sebou nesou i mnoho negativ v podobě bolestí či zranění pohybového aparátu. Věděli jste například, že tenisový loket nevzniká jenom ze sportu, ale můžete ho mít i z počítače? Primářka rehabilitačního ústavu MUDr. Michaela...

Nůžky se rozevírají, mnoho žen bohužel ostrouhá. Síto požadavků je velmi přísné

7. listopadu 2017 v 11:16

Lékaři reprodukčních klinik stojí před neřešitelným problémem – počet neplodných, kteří potřebují cizí vajíčka – oocyty, roste. Ochotné dárkyně však nestačí tuto poptávku pokrývat. Reprodukční kliniky tak prakticky neustále „hladoví” po kvalitních dárkyních...

Když blahobyt zabíjí: Tato nepříliš známá choroba je důsledkem špatného životního stylu, má bohužel vliv na celkové dožití člověka

7. listopadu 2017 v 09:09

Člověk není schopen se vyrovnat s nadbytkem vymožeností moderní doby. Špatně se stravuje, je ve stresu, má nedostatek pohybu, kouří. Důsledkem toho se rozvíjí řada nemocí, které se označují jako civilizační – nebo také nemoci z blahobytu (cukrovka, cévní mozková příhoda, deprese, obezita,...

Pokud tyto choulostivé problémy nezačnete řešit včas, může docházet k jejich zhoršování. Zdravotní komplikace je mylně spojována jen se staršími lidmi, ale trpí i polovina žen. Takto diskrétně si můžete pomoci

3. listopadu 2017 ve 14:45

Inkontinence, neboli samovolný únik moči či stolice, je mylně spojována především se staršími lidmi. Tento zdravotní problém, který je navíc vnímám jako choulostivé téma vyvolávající bezděky pocit studu, postihuje jak ženy, tak muže všech věkových kategorií. Statistiky uvádějí, že inkontinencí,...

Společné sportování s kolegy má pozitivní efekt na výsledky i atmosféru na pracovišti

3. listopadu 2017 ve 12:55

Sportování s kolegy je stále oblíbenější. Kromě tradičního fotbalu a volejbalu jsou nyní v kurzu lední hokej, badminton a další kolektivní sporty. Jejich provozování má pozitivní vliv na atmosféru na pracovišti a zlepšuje také pracovní výsledky. I firmy si začínají uvědomovat, že sport se může...

Většina lidí neví, že touto nemocí trpí. Přitom se po padesátce týká každého druhého Čecha

30. října 2017 v 19:08

Statistiky lékařů ukazují, že různým stupněm osteoporózy onemocní téměř každý druhý člověk starší padesáti let. „Mezi její hlavní projevy patří řídnutí kostí, které jsou křehčí a snadno se lámou i během zcela běžných denních aktivit. Dalším problémem je, že většina lidí vůbec neví, že touto nemocí...

innogy: Přes 160 zaměstnanců darovalo krev a krevní plazmu

30. října 2017 v 09:33

V rámci již tradiční akce Daruj krev s innogy darovali zaměstnanci minulý týden krev a krevní plazmu.

Další články
Nahoru