S občany Prahy 1 diskutovala radnice o zklidnění Petrské čtvrti

Setkání se mj. zúčastnili starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská (TOP 09), radní pro dopravu Vojtěch Ryvola (ANO), náměstek primátora Petr Hlaváček (STAN), místní podnikatelka Danuše Siering, studenti, jejich pedagogické vedení a další osobnosti.

Studenti prostřednictvím facebookové skupiny obyvatel Petrské čtvrti udělali dotazníkové šetření. Získali zhruba šedesát odpovědí. Ze šetření například vyplynulo, že lidé, kteří tady v centru bydlí, auta během pracovního týdne prakticky nevyužívají a odjíždějí s nimi až na víkend.

Nevadilo by jim proto, což byl další bod dotazníku, kdyby své auto museli nechávat zaparkované dál od domu. I proto studenti pracovali s tím, že projekt doprovodí vybudování parkovacího domu či domů, ale s živým parterem obsahujícím obchody a další typy provozoven.

Parkovací domy studenti navíc navrhli tak, aby v budoucnu – kdy by měl být menší tlak na tvorbu parkovacích míst, a to třeba díky většímu zájmu o sdílení aut – mohly být prostory nad parterem, s nimiž se nyní počítá pro parkování, využívány jako kanceláře a byty.

„Velmi mě těší, že o této významné čtvrti naší městské části takto intenzivně přemýšlejí právě studenti i jaký mají zájem o její podobu,“ ocenila Terezie Radoměřská.

První studentský projekt dopravu v Petrské čtvrti poměrně razantně omezuje a parkování umožňuje pouze v parkovacích domech či domě na okraji čtvrti. Druhý je o něco flexibilnější a kromě parkovacích domů počítá s parkováním při vjezdech do Petrské čtvrti. Jeho flexibilita spočívá v tom, že v případě zájmu umožňuje přidávat od okraje směrem do centra čtvrti další parkovací místa, popř. je v opačné situaci naopak ubírat.

Zadání studentům dal a při práci je vedl architekt a pedagog Fakulty architektury ČVUT Jiří Pavlíček. „Jsem velmi rád, že je má mateřská fakulta do toho zapojena, a jsem za veřejnou diskuzi vděčný,“ ocenil Petr Hlaváček.

Studenti a jejich pedagogické vedení se při přípravě projektu inspirovali některými evropskými metropolemi, zejména pak Barcelonou a jejími takzvanými superbloky. Ty ovlivnily i architekty, projektanty a veřejnost ve Vídni, Berlíně, Oslu, New Yorku či Seattlu. A co to superbloky jsou? V případě Barcelony se jedná o lokality o rozměrech zhruba 400 × 400 metrů, tvořené cca devíti bloky budov.

Doprava je soustředěna po jejich stranách, v ulicích, jež je protínají, pak mají absolutní prioritu chodci, zeleň, hřiště, lavičky, školy, provozovny. Jedná se o polyfunkční čtvrti plné zeleně, nabízející všechny základní služby a funkce.

„Je to zajímavé a pěkné a je dobře, že můžeme diskutovat o něčem, co i ve světě funguje,“ vyzdvihl Vojtěch Ryvola.

Jak ale bude vypadat Petrská čtvrť skutečně, rozhodnou její obyvatelé. Všichni budou mít totiž možnost se k projektům vyjádřit. Na základě jejich připomínek by pak ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. města Prahy mělo být zpracováno zadání pro veřejnou architektonickou soutěž. Ta by měla proběhnout v průběhu roku 2024 a v letech 2025 až 2026 by mělo dojít k samotné realizaci projektu.