Rychlobruslařka Procházková závodila čtvrt století, ve čtyřiceti vytvořila národní rekord. Umřela v osamění
19. prosince 2019 13:47
Věra Procházková se narodila v porodnici U Apolináře v Praze 31. července 1933. „Všechno začalo tím, že mi tatínek koupil brusle, a to mi nebyly ještě čtyři roky. U nás na Bělce bylo před barákem kluziště. Tak jsem tehdy začala, aniž bych tušila, že vlastně brusle a led mě připoutají na dlouhá léta, že se od nich prostě neodtrhnu,“ vzpomínala v roce 1970 v rozhovoru pro deník Československý sport.
Po vítězném závodě v roce 1973
První závod, mistrovství Československa juniorů, jela Věra ve dnech 2. až 3. února 1952 na stadionu na Strahově v Praze. V takzvané minikombinaci obsadila 3. místo. Další závod, tentokráte kontrolní a již mezi ženami, absolvovala 1. ledna 1953, opět na stadionu na Strahově. V kombinaci 500 a 1500 metrů obsadila rovněž třetí místo.
Mistrovství Československa mezi ženami se Věra Procházková poprvé zúčastnila v roce 1954. Bylo to 13. února na dráze ve Svratce. V takzvané velké kombinaci (500, 1000 3000 m a 5000 metrů) obsadila v mezinárodní konkurenci 7. místo (závodnice ČSR, Maďarsko, NDR). Následovaly ještě závody ve stejné kombinaci 30. ledna 1955 ve Svratce, kde Věra obsadila již 4. místo – zvítězila zde Jarmila Kónigová – Šťastná. A konečně přišlo mistrovství ČSR 2. února 1958 ve Svratce v takzvané minikombinaci (500, 1000, 1500, 3000 metrů) a Věra Procházková konečně získala zlatou medaili.
Její domácí kariéra trvala od 2. února 1952 do 6. února 1977, tedy plných 25 let. Začínala jako devatenáctiletá juniorka, končila jako čtyřiačtyřicetiletá seniorka na mistrovství Československa ve sprintech. Obdivuhodná kariéra.
Mistrovství Evropy i světa
A nyní něco málo o její účasti na mezinárodních závodech vč. mistrovství světa a Evropy.
Roku 1956, od 4. do 5. února, ve svých třiadvaceti letech, se zúčastnila mistrovství světa ve Švédsku. Na trati 500 metrů skončila 11., na 1000 metrech byla 10., na 1500 metrech 14. a na trati 3000 metrů skončila 16. V celkovém pořadí byla Věra na 12. místě a vytvořila nový československý rekord ziskem 221,483 bodu.
O rok později se konalo mistrovství světa ve Finsku. Věra Procházková absolvovala opět celý čtyřboj (na jednotlivých tratích byla 14., 11., 19. a 21.) a skončila celkově na 19. místě.
V Lenigradu na Leninově stadionu se v roce 1971 konalo mistrovství evropy a Věra jej absolvoval ve svých 37 letech. Tomu také odpovídal výsledek. Na trati dlouhé 500 metrů byla 27., na trati 1000 metrů skončila 23., na 1500 metrů pak 24 a na trať 3000 metrů se ani nekvalifikovala. Výsledkem tak bylo celkové 24. místo.
Mezinárodní závody
V Polsku v Zakopaném se v roce 1954 konalo trojutkání Polsko, Maďarsko, ČSR v minikombinaci. Věře bylo 21 let, poprvé reprezentovala a obsadila celkové 5. místo, když na trati 1000 metrů vytvořila národní juniorský rekord časem 1:54.80. „V neděli pokračovalo v polském Zakopaném druhým dnem mezistátní trojutkání Československo – Maďarsko – Polsko v rychlobruslení. Závody se konaly za velkého mrazu na nerovném ledu za sněhové vánice a kladly zvýšené nároky na startující. V závodě žen na 1000 metrů překvapila Procházková, která zvítězila ve velmi dobrém čase a vytvořila juniorský rekord,“ napsalo 25. ledna 1954 Rudé právo.
Na mezinárodních závodech v Budapešti, které proběhly 10. a 11. prosince 1968 za účasti závodnic z Maďarska, Československa, Polska a Rumunska, obsadila ve čtyřboji 2. místo a vytvořila nové národní rekordy na tratích 1000, 1500 a 3000 metrů.
V roce 1969 se v Budapešti konal závod k oslavě 100 let maďarského svazu zimních sportů. V konkurenci dvanácti závodnic obsadila Věra Procházková 6. místo a vytvořila nové československé rekordy na tratích 1000 a 1500 metrů.
V roce 1970 vytvořila Věra v Berlíně na trati Weissensee nový československý rekord na 1000 metrů časem 1:42.40 a obsadila 7. místo před Ivou Novotnou.
Také v roce 1970 se v Berlíně konal mezinárodní Dynamo-cup. Startovalo 16 žen, Věra Procházková obsadila 12. místo a časy 2:40,20 na 1500 metrů a 5:42.80 na 3000 m vytvořila nové československé rekordy.
V roce 1971, po mistrovství světa, se zúčastnila ještě mezinárodních závodů v minikombinaci (500, 1000, 1500 a 3000 metrů) v Budapešti. Zvítězila Maďarka Kornelia Ihászová před Věrou Procházkovou, Márií Szabovou a Věrou Břínkovou.
Urna s ostatky Věry Procházkové
Ke konci své sportovní kariéry vytvořila ve svých čtyřiceti letech na závodech v Mongolsku na trati 1000 metrů časem 1:40.3 nový československý rekord (český rekord na kilometrové trati drží od roku 2017 časem 1:13,53 Karolína Erbanová, kariéru rychlobruslařky již ukončila).
Věra Procházková byla držitelkou několika mistrovských titulů v klasickém čtyřboji. Na začátku 70. let, kdy byl zaveden sprintérský čtyřboj, zvítězila v této disciplíně nad mnohem mladšími soupeřkami a získala další mistrovský titul.
Během své dlouholeté kariéry se Věra Procházková zúčastnila dvou mistrovství světa, jednoho mistrovství Evropy, šestnácti mistrovství Československé republiky, jednoho mistrovství republiky juniorů, čtyř mezinárodních závodů, třiatřiceti ostatních mezistátních závodů a osmačtyřiceti dalších klání. Celkem získala 25 prvních míst, 24 druhých míst, 12 třetích míst. Stála tedy jednašedesátkrát na stupních vítězů ze 105 startů.
Věra Procházková byla v říjnu 2017 nalezena mrtvá ve svém bytě, v ulici 5. května 1208 v Praze na Pankráci, kde bydlela sama. Zpopelněna byla letos v červnu, urna s ostatky byla uložena do hrobky na hřbitově v Nuslích 14. listopadu.
Autorem textu je (s využitím vícero zdrojů) Zdeněk Kastner. Redakčně kráceno.