Rozčarování z práce v zahraničí, někdy je váš příjem zdaněn dvakrát

Proč vlastně ke dvojímu zdanění příjmů dochází?
Tím důvodem je absence platné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a danou zemí. Občas jsou tak Češi při práci v zahraničí dost překvapení, když zjistí, že je jejich příjem zatížen hned dvojí daní. Typicky se to stává v případech, kdy jsou vysláni na služební cestu do nějaké poměrně exotické země.

Chápu tedy dobře, že Česko tuto smlouvu s některými zeměmi ještě uzavřenou nemá?
Přesně tak. Ačkoliv s většinou zemí už smlouvu o zamezení dvojího zdanění uzavřenou máme, na pomyslné mapě světa stále existují slepá místa. Z titulu členky zahraničního výboru jsem často zpravodajem těchto mezinárodních smluv a měla jsem tak možnost se s celou problematikou víc seznámit. Díky tomu můžu říct, že se ji postupně daří řešit: v poslední době byly například projednány smlouvy s Jižní Koreou, Kyrgyzskou republikou, Ghanou nebo Kosovem. Brzy navíc vejde v platnost smlouva se Senegalem.

Co konkrétně třeba právě smlouva se Senegalem naší zemi přinese?
Smlouva se Senegalem je skvělý příklad, který důležitost zamezení dvojího zdanění ilustruje. Netýká se totiž jen daní z příjmu, jde o komplexní daňovou úmluvu. Firmy, které investují v zahraničí, si proto vždy velmi pečlivě hlídají, jestli má Česko s danou zemí uzavřenou platnou a účinnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění.

V případě, že zde taková smlouva není, musela by firma zdanit veškeré příjmy v České republice bez ohledu na to, v jaké výši už byla povinna odvést daň v zahraničí. Zrovna v Senegalu získala významnou zakázku na rekonstrukci několika tamních letišť česká firma. Na ni jsou pak navázány další české firmy v pozici subdodavatelů, uzavření mezinárodní smlouvy tak chrání celou řadu českých podniků.

Jak dlouho proces odsouhlasení takové smlouvy trvá?

Zdá se to až neuvěřitelné, ale od počátku pandemie trvá projednání jakékoliv nové legislativy Sněmovnou zpravidla déle než rok. Podobné je to i u mezinárodních smluv, přednost má totiž takzvaná covidová agenda. Jednání Sněmovny je navíc vázáno jednacím řádem a ten umožňuje zařazení mezinárodních smluv na program pouze v pevně daný termín, což je čtvrtek od 11:00 do 13:00 hodin. Čtvrtky však byly v posledním roce velmi často, ne-li skoro pravidelně, využívány pro mimořádné schůze Sněmovny, takže se projednání mezinárodních smluv odkládalo.

Na projednání zmíněné smlouvy se Senegalem se nicméně čekalo opravdu dlouho a bylo již velmi žádoucí ji schválit, abychom dokázali ochránit ekonomické zájmy českých firem. Proto jsem se snažila zařadit ji na program schůze jako takzvaný pevný bod. Jsem moc ráda, že se mi nakonec podařilo poslance přesvědčit, aby smlouvu schválili ve zkrácené lhůtě. Jelikož už ji posvětil i Senát, stačí jen souhlas pana prezidenta a české firmy se dočkají možnosti danit pouze v jedné zemi.

Smlouvy o zamezení dvojího zdanění jsou tedy výhodné jak pro české firmy, tak celou ekonomiku naší země?
Ano, podle mého názoru jde o jednu z klíčových podmínek pro úspěšný rozvoj zahraničního obchodu. Rozhodující je přitom obsah jednotlivých smluv, které sice bývají standardizované, daňový režim je však u různých typů příjmů pro každou zemi odlišný. Oficiální statistiky o bilanci zahraničního obchodu České republiky s ostatními zeměmi nicméně dokládají, že se uzavření smluv vyplatí. Stačí se podívat třeba na Austrálii, s níž byla smlouva o zamezení dvojího zdanění podepsána v roce 1996.

Jak to ovlivnilo zahraniční obchod?
Obrat obchodu mezi Českem a Austrálií byl v roce 1996 zhruba 79 tisíc dolarů, v roce 2010 už 410 tisíc dolarů. Dalším dobrým příkladem může být Indie, s níž máme smlouvu od roku 1999. Tehdy se obrat zahraničního obchodu pohyboval kolem 130 tisíc dolarů, v roce 2019 pak vyšplhal na 1570 tisíc dolarů. Čísla tedy hovoří jasně, proto budu prosazovat schválení mezinárodních smluv i s dalšími zeměmi, kde zatím naši podnikatelé chráněni nejsou.