Rostlinný bioodpad třídí Pražané už do čtyřiceti tisíc nádob

Čím dál více Pražanů třídí bioodpad, dokazují to statistiky. V loňském roce uložili do hnědých nádob téměř 15 300 tun bioodpadu. PSAS očekávají, že bude toto číslo letos zase o něco vyšší. „Lidem jsme rozdali už přes čtyřicet tisíc speciálních popelnic na bioodpad. Jejich zájem nás těší. Více zapálených třídičů znamená větší množství rostlinných zbytků ze zahrádek a kuchyní ve správném kontejneru,“ řekl mluvčí společnosti Alexandr Komarnický. 

Svoz bioodpadu si mohou obyvatelé metropole zatím nastavit, na výběr mají ze dvou variant. První je sezónní, který letos začal 25. března a skončí začátkem zimy. Vhodný je pro zahrádkáře a momentálně ho využívá zhruba 60 procent držitelů hnědých popelnic. Druhou možností je celoroční svoz. „Ten doporučujeme hlavně domácnostem v bytových domech se stabilní produkcí rostlinného bioodpadu po celý rok. Zároveň připomínáme, že ten, kdo platí poplatky za černou popelnici na směs, má tu hnědou bezplatně,“ pokračoval mluvčí.  

Pozor na zbytečné chyby při třídění 

Při třídění je důležité nemíchat páté přes deváté. Do bioodpadu patří jen rostlinné zbytky. Listí, tráva, plevel, větvičky, rostliny, zbytky ovoce, zeleniny a podobně. PSAS důrazně apelují, aby lidé do bioodpadu nevyhazovali pečivo, vejce, kosti, mléčné výrobky, maso, ani žádné obaly a sáčky. „Upozorňujeme, že sem nepatří ani podestýlka po domácích mazlíčcích, protože může být kontaminovaná patogeny a parazity, což znehodnotí obsah celé nádoby,“ upozornil Komarnický. Popelnice na bioodpad se řídí jinými pravidly než soukromý kompost. 

Kromě klasických hnědých nádob přistavuje hlavní město pro občany i velkoobjemové kontejnery na bioodpad. Do nich mohou odložit to, co se do popelnic nevejde – velké množství listí, trávy, větví ze stromů a tak podobně. Datum a místo přistavení BIO VOK jde snadno dohledat na magistrátním webu https://ksnko.praha.eu/map-bulky/. 

Dobře vytříděný bioodpad poslouží městským parkům v podobě kompostu. Rostlinné zbytky vozí Pražské služby do kompostáren. Oproti tomu v bioplynových stanicích najde uplatnění gastroodpad z HORECA sektoru, i obsah hnědých popelnic s oranžovým víkem na kuchyňské zbytky. 

Jejich sběr teď probíhá v testovacím režimu na východě metropole. Do těchto nádob patří veškeré zbytky živočišného původu z kuchyně, dále například ovoce a zelenina, prošlé potraviny i v původním obalu (kromě skla), všechno každopádně vždy zabalené v jakémkoli typu sáčku. 

„Praha má doslova důl se ,špinavým zlatem´. Chceme z hlavního města udělat premianta ve využívání bioodpadu i gastroodpadu. Zkušenosti z jiných evropských velkoměst ukazují, že je možné skoro všechen vytřídit. A právě tam směřujeme,“ řekla radní pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková (Piráti).

Až na výjimky vyhazují v současnosti Pražané kuchyňské zbytky do černé popelnice na směsný odpad. V budoucnu by mohlo město tento cenný materiál využít v rámci plošného svozu třeba k výrobě energie.

Počet hnědých nádob na bioodpad v Praze:

40 657 

Množství vytříděného bioodpadu od občanů ve sběrných nádobách v Praze:

2020:  4 995 tun

2021:  6 435 tun

2022:  12 846 tun

2023:  15 265 tun 

Do bioodpadu patří:

Pouze rostlinný odpad. Například tráva, listí, zbytky ovoce a zeleniny, čajové sáčky, kávová sedlina, zbytky rostlin, zemina z květináčů, plevel, drny se zeminou, košťály, štěpka z větví a keřů, piliny, hobliny, kůra, seno a sláma. 

Do bioodpadu nepatří:

Žádné typy sáčků ani obalových materiálů. Dále kosti, kůže, oleje, tuky, mléčné výrobky, podestýlka domácích zvířat, zvířecí exkrementy, peří, chlupy, vlasy, uhynulá zvířata, kontaminované piliny nebo znečištěné hobliny ani kůra. 

Zdroj: PSAS