dnes
Čtvrtek - jasno
11°C
zítra
Pátek - zatazeno
9°C
pozítří
Sobota - oblacno
13°C
Roste počet lidí s různými záněty střev. Kromě genetických faktorů mají jeden společný jmenovatel
Střevní záněty se projevují i bolestmi břicha. Ilustrační foto: Richard Dudley / Freeimages.com

Roste počet lidí s různými záněty střev. Kromě genetických faktorů mají jeden společný jmenovatel

Krvácení z konečníku, průjmy, bolesti břicha, hubnutí, časté nucení na stolici – to jsou časté příznaky střevních zánětů. Každý rok si vyslechne diagnózu asi 2000 Čechů, dalších přibližně 7600 ročně se od lékaře dozví, že má rakovinu tlustého střeva nebo konečníku. Zatímco úmrtnost na tento typ rakoviny kvůli účinnému screeningovému programu za posledních 10 let v Česku klesla o třetinu, počet lidí se střevními záněty každoročně o 4 až 5 procent vzroste. 

V tuzemsku nyní žije asi 55 000 lidí s nějakou formou střevního zánětu. Jen u Crohnovy choroby se za posledních 12 let zvedl počet nemocných ze 14 000 na 27 000. „Díky screeningovým programům se nám podařilo seskočit z nelichotivého 1. na 26. místo v úmrtnosti na rakovinu kolorekta ve světě, ale roste nám počet těch, kteří bojují se střevními záněty. Zvyšuje se také množství lidí, trpících celiakií. Je jich dvakrát více než před 20 lety tedy 60 000. Vše má, kromě genetických faktorů, společný jmenovatel – životní styl. Kondice střeva se přímo odráží na zdravotním stavu celého těla,“ říká prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., prezident gastroenterologického kongresu a místopředseda České gastroenterologické společnosti.

Důvodem růstu výskytu střevních zánětů, mezi něž patří Crohnova choroba a ulcerózní kolitida, jsou podle profesora Lukáše důsledky změn životního stylu, stravování a životního prostředí, ve kterém žijeme. Zvyšuje se spotřeba antibiotik, které prostředí střeva, jako centrály veškeré imunity, neprospívají. Stresujeme se mnohem více a také se stravujeme potravinami, bohatými na různé chemikálie.

Střevní záněty postihují stále více mladší ročníky – platí to zejména u Crohnovy choroby, kde se obvyklé věkové rozmezí pohybuje mezi patnácti až třiceti lety, ale v posledních letech není výjimkou výskyt u předškolních dětí a školáků, asi u patnácti až dvaceti procent.


V Motole vyšetřili už několik tisíc vzorků

25. března 2020 v 09:47

Od 5. března, kdy se začalo ve FN Motol laboratorně testovat na přítomnost koronaviru, zde bylo vyšetřeno přes 2500 vzorků. V prvních týdnech šlo o přibližně 15–20 % všech diagnostických testů provedených v celé ČR. 

Pro komunikaci s neslyšícími slouží v Praze 4 tichá linka

20. března 2020 ve 12:09

Jednou z možností, jak přispět k informovanosti neslyšících klientů, k pomoci v nenadálých situacích, ke zlepšení kvality jejich života a také k osvětě ve slyšícím světě, je Tichá linka, kterou podporuje i Praha 4.

Další články
Nahoru