dnes
Úterý - skorojasno
-1°C
zítra
Středa - zatazeno
-1°C
pozítří
Čtvrtek - zatazeno
0°C
Lifestyle / Zdraví / Cestování

Ročně to stojí u nás život desetitisíce lidí, objeví – li se tyto příznaky, je potřeba okamžitě jednat!

Včasný intervenční zákrok, dodržování následné léčby a důsledná úprava životního stylu vedou u naprosté většiny pacientů, kteří prodělali infarkt myokardu, k návratu ke kvalitnímu životu bez výrazných limitací. Česká republika patří na první místo v Evropské unii v záchytu a léčbě akutních infarktů myokardu. Časná intervence v jednom z dvaadvaceti specializovaných katetrizačních center, rychlý dojezd do nich, čtyřiadvacetihodinová péče na úrovni světové špičky, to jsou důvody, proč pacienti po nekomplikovaných infarktech odcházejí nejpozději po pěti dnech domů. Podmínkou návratu do kvalitního života je však dodržování předepsané léčby i úprava životního stylu.

Kardiovaskulární onemocnění v čele s ischemickou chorobou srdeční jsou stále zodpovědná za polovinu všech úmrtí ve vyspělých zemích a představují tak významný socioekonomický problém. Podle ÚZIS byla v roce 2015 v České republice nejčastější příčinou úmrtí právě onemocnění oběhové soustavy, a to v 50 % příčinou úmrtí žen a v 45 % příčinou úmrtí mužů. Celkem se jednalo o téměř 51 000 úmrtí.

Na prvním místě v rámci kardiovaskulárních onemocnění je u obou pohlaví ischemická choroba srdeční, na druhém infarkt myokardu. Předpokládá se, že až 30 % pacientů se srdečním infarktem zemře. K drtivé většině úmrtí přitom dojde ještě před příjezdem záchranné služby u nemocných, kteří podcení příznaky infarktu a nepřivolají záchrannou službu včas. Úmrtnost po přijetí do nemocnice díky pokrokům v současné medicíně v posledních pětadvaceti letech výrazně poklesla ze zhruba 13 procent na dnešních 5 až 6 procent.

Srdeční infarkt neboli takzvaný infarkt myokardu (IM) lze zjednodušeně definovat jako úmrtí části srdečních buněk, vzniklé na podkladě náhlého uzávěru nebo výrazného zúžení věnčité (koronární) tepny, která zásobuje příslušnou oblast. Akutní infarkt se nejčastěji projevuje jako silná, v klidu vzniklá, tlaková, svíravá nebo pálivá bolest na přední straně hrudníku. 

Nemocný s akutním infarktem myokardu je v přímém ohrožení života. Zásadním faktorem, který ovlivňuje šanci na přežití, je čas. Objeví-li se proto u někoho výše popsané příznaky – především bolest na hrudi (zvláště trvá-li déle než deset minut), měl by postižený nebo jeho okolí co nejdříve kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu (telefon 155 nebo 112). Profesor MUDr. Miloš Táborský, Ph.D., MBA, FESC, přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice a Univerzity Palackého v Olomouci a předseda výboru ČKS situaci komentuje: „V České republice je široce dostupná síť katetrizačních center i vysoká organizovanost lékařské záchranné služby. Většina pacientů s akutním infarktem myokardu se dostane k pomoci včas. Přesto někteří nemocní zbytečně umírají díky nedostatečné informovanosti a edukaci laické veřejnosti. Lidé s podezřením na infarkt by neměli váhat se zavoláním rychlé záchranné služby.“ 

Léčba infarktu myokardu je v České republice na světové úrovni 

Pro úspěch léčby infarktu myokardu je klíčový včasný zákrok ve specializovaném katetrizačním centru, kterých je v České republice dvacet dva, ale zároveň i následné dodržování režimových opatření a užívání doporučené medikace a režimových opatření po návratu z nemocnice.

„Cílem tzv.  perkutánní koronární intervence (katetrizační metody prováděné v katetrizačním centru) je zprůchodnění koronární tepny, jejíž uzávěr nebo výrazné zúžení způsobilo infarkt. Díky časnému zprůchodnění postižené tepny je tak možné zabránit dalšímu odumírání srdečních buněk v důsledku jejich nedokrevnosti. Pro udržení průchodnosti cévy je při tomto zákroku možno zavést i tzv. stent (výztuž cévy). Katetrizační metody se v České republice používají ke zprůchodnění koronární (srdeční) tepny u většiny nemocných s infarktem a prokazatelně snižují riziko úmrtí nebo vzniku dalšího infarktu. Vedle intervenčního zákroku by měla být pacientům současně nasazena protidestičková léčba. Ta omezuje vznik destičkového trombu (sraženiny) jak v srdečních tepnách, tak v zavedeném stentu,“ vysvětluje doc. MUDr. Petr Kala, Ph.D., FESC, z Interní kardiologické kliniky FN Brno a LF MU, člen výboru ČKS. 

Sekundární prevence

Ještě před propuštěním z nemocnice je pacientům obvykle předepsána následná farmakologická léčba. Její klíčovou součástí je podávání moderních inhibitorů destiček, které oproti starším lékům snižují riziko úmrtí z kardiálních příčin až o 21 %. Součástí sekundární prevence jsou i tzv. nefarmakologické postupy zahrnující odvyknutí kouření, úpravu stravovacích návyků, pravidelné fyzické aktivity i eliminace stresových situací. Dodržování předepsané léčby i úprava životního stylu jsou klíčové pro úspěšný návrat pacientů ke kvalitnímu životu. Přesto se většina nemocných dostatečně neléčí, do roka po infarktu užívá podle zahraničních zdrojů předepsanou léčbu jen přibližně 20 % z nich.

Tím se vystavují značnému riziku, protože ateroskleróza, která je příčinou infarktu myokardu, je postupujícím onemocněním a statistiky dokládají, že u každého pátého pacienta se infarkt myokardu v horizontu pěti let zopakuje.

Změny v ochranných limitech

Pacienti s infarktem myokardu se nemusejí bát doplatků za kvalitní léky, které jsou jim předepsány v rámci sekundární prevence.

Pro každého pojištěnce v České republice je stanoven ochranný finanční limit, tzn. celková částka, kterou od něj zdravotní systém smí vybrat na poplatcích. Od 1. ledna 2018 se ochranný limit u starších osob a dětí snižuje.  Lidé staří 70 a více let mají ochranný limit 500 korun ročně. Lidé starší 65 let a mladší než 18 let mají ochranný limit 1000 korun ročně.  Lidé ve věku 19–64 let mají limit 5000 korun ročně.

Každá pojišťovna hlídá ochranné limity za své pacienty. Ti tedy o peníze nemusí žádat, pojišťovna jim peníze zašle do šedesáti dnů v následujícím čtvrtletí, kdy byl limit překročen.

Pro pacienty, kteří prodělali infarkt myokardu, ale i jejich rodinné příslušníky byla vyvinuta aplikace Virtual Heart. Ta informuje nejen o příčinách a následcích infarktu myokardu, ale tak o intervenční terapii, následné medikaci a úpravě režimu. Aplikaci je možné si stáhnout zdarma z App Storu nebo Google Play nebo pomocí QR kódu.


Život bez něj si prý neumí představit přes polovina Pražanů, ročně na péči vynaloží v průměru přes 15 tisíc

17. ledna 2019 v 16:51

Pořizovací náklady za všechny mazlíčky, které mají Pražané v současné době doma, se průměrně pohybují okolo 5500 korun. Roční náklady na živobytí mazlíčků v hlavním městě Praha průměrně dosahují výše 15,5 tisíc korun (v ČR je to okolo 14 tisíc korun). V průměru mají nějakého domácího mazlíčka...

Desatero bezpečnosti na horách

24. prosince 2018 v 08:06

Znáte pravidla bezpečného pohybu na horách v zimě? Měli byste, ať už se chystáte do volného terénu pěšky, na sněžnicích nebo na skialpových lyžích. „Do hor se chodí s respektem. Nebezpečí zde je a bude. Zodpovědným chováním ho lze snížit na minimum, ale nikdy nejde úplně vytěsnit,“ říká horský...

Tento pokles může vést až k úmrtí, navíc v sobě skrývá jednu zákeřnost. Účinná pomoc je přitom snadná, ale...

23. prosince 2018 ve 22:28

Počet lidí s diagnostikovaným diabetem, tzv. cukrovkou, v České republice stoupá. Podle posledních statistik se s tímto onemocněním léčí přes 900 tisíc Čechů. Posádky Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy vyjížděly k pacientům, u kterých došlo ke zhoršení zdravotního stavu v důsledku...

Bolesti zad a nohou postihuje stále více dětí

23. prosince 2018 v 08:57

Třetina českých prvňáčků má deformovaná chodila, trápí je například ploché nohy nebo vybočené malíčky. Mnoho děti také trpí častou bolesti zad „Příčinou bolestí je většinou nekvalitní a nevhodná obuv, která zabraňuje správnému postavení a funkci nohy. Za problémy se zády zase může často...

Spotřeba antidepresiv v Česku stoupá, u vyhoření záleží na profesi

18. prosince 2018 v 11:45

I když se průměrný věk dožití člověka celosvětově prodlužuje, větší část tohoto nárůstu pokrývají roky života strávené ve špatném zdravotním stavu. Podle celosvětové studie WHO Global Burden of Disease (GBD), která se zabývá zátěží lidstva různými nemocemi (DALY – Disability Adjusted Life Years),...

Nové cvičební stroje pro pacienty v Thomayerově nemocnici

12. prosince 2018 v 07:18

Pacienti Thomayerovy nemocnice mohou nově využívat venkovní rehabilitační stroje, které byly pořízeny díky grantu Nadace České spořitelny. V rámci projektu – Cvičíme se seniory v Thomayerově nemocnici a vznikl mezi Pavilony A1 a A2 TN cvičební prostor se několika stroji, které jsou určeny na...

MUDr. Michaela Tomanová: Správná péče o nohy

5. prosince 2018 v 10:36

Zdraví našich nohou celkově ovlivňuje naše tělo, protože většina fyzických činností je spojena s chodidly. Primářka pražské Infinity Clinic MUDr. Michaela Tomanová odpovídá na dotazy spojené se správnou péčí o naše chodidla.

Další články
Nahoru