Respirátory mohou i škodit, lidé tomu někdy jdou sami naproti

„Někde už vidíme kvést lísku, což je první pylový alergen. Brzy budou následovat olše nebo břízy. Postupně s rostoucí teplotou se pásmo kvetoucích stromů bude posouvat z jižních regionů na sever,“ říká alergoložka Božena Kalabusová. 

„Pyly z těchto stromů působí citlivým jedincům nepříjemné potíže, jako jsou alergická rýma nebo zánět spojivek – v tom jsou jarní pyly specifické, že způsobují větší nepříjemnosti,“ pokračuje. 

Podle ní mohou pyly způsobovat také takzvané alergické astma. Na jaře tak pyly v roli převládajícího alergenu v ovzduší střídají roztoče z prachu, převládající zimní alergen z domácího prostředí.

Podle Milana Sovy, přednosty kliniky Plicních nemocí a tuberkulózy ve Fakultní nemocnici Brno, je až 90 procent případů astmatu takzvaným alergickým astmatem, a proto je pro plicní lékaře péče o alergiky na denním pořádku. 

Stejně jako v jiných lékařských oborech i v tomto případě pandemie covidu-19 ovlivnila počet pacientů v ordinacích. „Zejména v roce 2020 byl úbytek velmi znát, pacienti vyžadovali vyšetření po telefonu a elektronické předepisování léků. Nyní už se ale situace srovnala a je stejná jako před covidem,“ popisuje docent Sova. 

Proti pylům některé pacienty mohou chránit roušky a respirátory, ovšem pouze za určitých okolností. „Jedna skupina pacientů mi opravdu potvrdila, že díky všeobecné povinnosti nosit ochranu dýchacích cest pozorovali v minulých pylových sezonách slabší projevy alergie. Ovšem jakmile to bylo možné, většina z nich je raději odložila a sáhla po lécích,“ popisuje Kalabusová.

Ochranné prostředky však mohou alergikům způsobovat i komplikace, zejména pokud pacienti používají delší dobu opakovaně jednu roušku nebo respirátor. „Pokud ochranu nemění, a je celá řada lidí, kteří respirátor používají i měsíce, zachycení roztoči nebo částečky pylu mohou alergické projevy významně zhoršovat. Starý respirátor se také může stát živnou půdou pro různé plísně, které mohou způsobovat to samé,“ varuje docent Sova.

Riziko rozvoje alergií je podle něj u každého jedince geneticky zakódované, alergie se však může projevit až v dospělosti. „Pozitivní je, že na alergie na pyl a roztoče, což jsou nejčastější formy, existuje účinná léčba v podobě antihistaminik nebo antialergik. Ty drtivá většina pacientů dobře snáší a pomáhá jim zmírnit nepříjemné projevy,“ uzavírá Milan Sova.