Renáta Zajíčková: Zásadní změny ve školství jdou ve Sněmovně do druhého čtení

Nápomocné pozměňující návrhy ve středu projednával a podpořil sněmovní školský výbor jako celou sérii klíčových návrhů, které mají ambici výrazně zefektivnit české školství. Na jejich přípravě se dlouhodobě podílí předsedkyně podvýboru pro regionální školství a celoživotní vzdělávání a poslankyně Renáta Zajíčková (ODS), a to spolu s kolegy napříč politickým spektrem.

„Všechny změny, které projednáváme, směřují ke zlepšení podmínek pro děti. Když školy fungují efektivněji, učitelé mají lepší podporu a ředitelé se mohou soustředit na pedagogické vedení, výsledkem je kvalitnější vzdělávání. Právě převod nepedagogických pracovníků na zřizovatele uvolní ředitelům ruce – méně administrativy a provozních starostí znamená více prostoru pro práci s učiteli a zvyšování kvality výuky,“ komentuje poslankyně Renáta Zajíčková.

Cílem projednávaných změn je snazší řízení škol, efektivnější financování, přehlednější a férovější přijímací řízení i nastavení modernějšího a zodpovědnějšího přístupu ke vzdělávání ze strany zřizovatelů. Návrhy se dle očekávání setkávají s velkým zájmem odborné veřejnosti i zástupců škol.

„Za poslední dekádu jsme neviděli ucelenější a ambicióznější modernizaci školství. Tyto změny zjednoduší život školám, rodičům i dětem, ale zároveň nastavují jasnější odpovědnost zřizovatelům. Je nezbytné, aby právě oni převzali aktivnější roli v řízení kvality vzdělávání ve svém území. Jen tak můžeme zajistit stabilní a kvalitní školy pro budoucí generace,“ doplňuje poslankyně Zajíčková, která je zároveň ředitelkou víceletého gymnázia a do debaty tak přináší praktické pohledy.

Mezi hlavní projednávané změny patří:

Méně odkladů, plynulejší přechod do školy a konec známkování prvňáků

(PN poslanců Klímy, Berkiho, Zajíčkové, Berkovcové, Šimka, Kettnera, Richterové)

Poslanecký návrh nastavuje přesnější a srozumitelnější pravidla pro možnost odkladu nástupu do školní docházky. Jeho cílem je výrazné snížení odkladů a zamezení nadužívání této možnosti. Z průzkumů totiž vychází, že Česká republika je na vrcholu v počtu odkladů v Evropě – máme jich až 25 % a pro stát tak tvoří významnou finanční zátěž. S navrhovanou změnou přichází opatření, která směřují k podpoře mateřských i základních škol a poradenských zařízení. Změnou dosáhneme plynulejšího přechodu mezi mateřskou a základní školou, a to například i zrušením známkování v první a druhé třídě.

Jednodušší a spravedlivější přijímací řízení na střední školy

(PN poslanců Zajíčkové, Berkiho, Havla, Kettnera a Novákové)

Pozměňovací návrh vylepšuje již zavedenou elektronizaci přihlášek pro přijímací řízení na střední školy. Ruší formu hybridní přihlášky. Mění termín konání talentových zkoušek pro konzervatoře z jara na leden, jako tomu bylo do roku 2024, kdy ale došlo ke změně příčinou digitalizace přihlášek. Tehdy se ze strany konzervatoří vzedmula vlna kritiky, současné opatření je tak nápravným krokem. Zároveň návrh upřesňuje chybějící nebo nejasné lhůty v samotném procesu přijímacího řízení.

Lepší výběr ředitelů a větší pravomoci České školní inspekce

(PN poslanců Zajíčkové, Berkiho, Havla, Kettnera a Novákové)

Pozměňovací návrh zjednodušuje proces při jmenování ředitelů a vyhlašování konkurzu. Zároveň rozšiřuje pravomoci České školní inspekce směrem k vyhlašování konkurzů. V případě zjištění zásadních nedostatků v řízení pedagogické práce a v kvalitě školy bude moci nově ČŠI iniciovat vyhlášení konkurzu v krátké lhůtě v řádech dnů a s jasnými požadavky na kandidáta.

Efektivnější síť škol: jasná pravidla pro slučování

(PN poslanců Klímy, Berkiho, Novákové a Zajíčkové)

Pozměňovací návrh přináší zavedení kritéria velikosti školy, které povede ke zvýšení efektivity v infrastruktuře školských zařízení. Kritérium stanovuje minimální počet žáků (pro ZŠ 180 z původních 200) při zřizování více než jedné školy v oblasti, tedy pro druhé a všechny další školy v rámci jednoho zřizovatele. Cílem je zvýšení kvality výchovně-vzdělávacího procesu, efektivnější využití veřejných prostředků a zajištění stabilnějšího vzdělávacího prostředí pro žáky.

Sociální pedagogové pomohou dětem, které to nejvíc potřebují

(PN poslanců Novákové, Berkiho, Kettnera, Havla a Zajíčkové)

Pozměňovací návrh zavádí oficiální pozici sociálního pedagoga ve školách. Ten bude podporovat děti ohrožené školním neúspěchem a sociálním znevýhodněním. Financování těchto pedagogů bude hrazeno ze státního rozpočtu pro školy s vyššími nároky na vzdělávání (indexované školy).

Flexibilnější financování škol: zřizovatelé získají větší pravomoci

(PN poslanců Cogana, Bendy, Dufka, Jakoba, Berkiho, Zajíčkové, Novákové a Havla)

Pozměňovací návrh přesouvá odpovědnost za financování nepedagogických pracovníků a některých provozních výdajů škol ze státu na zřizovatele škol, tedy kraje a obce, čímž se má zvýšit efektivita hospodaření a umožnit flexibilnější využívání zdrojů. Finance přijdou nově zřizovatelům prostřednictvím příjmu rozpočtového určení daní. Jistotou pro města a obce je jejich automatická valorizace.

Rychlejší cesta k praxi: nové jednoleté a dvouleté programy na VOŠ

(PN poslanců Berkiho, Havla, Kettnera, Novákové a Zajíčkové)

Pozměňovací návrh zavádí možnost kratších jednoletých a dvouletých programů na vyšších odborných školách, které budou reagovat na potřeby trhu práce a umožní studentům rychlejší vstup do zaměstnání.

Lepší řízení škol: vzniknou větší a profesionálně spravované školské subjekty

(PN poslanců Berkiho, Havla, Kettnera, Novákové a Zajíčkové)

Pozměňovací návrh zavádí nový prvek v řízení regionálního školství. Umožní vytvářet větší školské subjekty, které budou profesionálněji a kvalitněji řídit školy i při zachování jejich specifik. Návrh vychází z praktického projednání se zřizovateli škol.

Moderní výuka: více kombinované formy studia a silnější role firem ve vzdělávání

(PN poslanců Havla, Berkiho, Novákové a Zajíčkové)

Pozměňovací návrh zavádí kombinovanou výuku na středních a vyšších odborných školách, kde až 40 % výuky může probíhat distančně, což má umožnit větší flexibilitu ve vzdělávání a lepší sladění teorie s praxí.

Aktivace změn bude postupná i v kontextu školního roku a záleží rovněž na průběhu projednávání během legislativního procesu v Poslanecké sněmovně. Druhé čtení by se mělo uskutečnit už v následujícím týdnu.