Registr vozidel bude mít úřední hodiny jen pro obyvatele Koněvovy ulice
22. srpna 2023 15:46
Přidejte si nás na domovskou Pracoviště registru vozidel na Jarově zavede zvláštní úřední hodiny určené pouze pro obyvatele Koněvovy ulice. Během celého října bude otevřeno i každý pátek od 08:00 do 12:00 hodin.
První dvě soboty v říjnu (tedy 7. a 14. října) bude pracoviště otevřeno od 8:00 do 13:00 hodin. V tyto dny nebude možné provádět rezervace a výměna malého technického průkazu tak bude jen na počkání. Výměna malého technického průkazu bude možná i v běžných úředních hodinách.
Výměna je zdarma a k dispozici bude i předvyplněný formulář, který bude ke stažení i na informačním webu k přejmenování ulice: https://www.praha3.cz/hartigova. Lidé si musí k výměně vzít velký a malý technický průkaz a doklad totožnosti. Infolinka k přejmenování ulice je 800 163 163.
Žádost o přejmenování Koněvovy ulice projednala Rada městské části Praha 3 na základě žádosti Klubu přátel Žižkova v březnu 2022. V červnu téhož roku pak změnu odsouhlasili zastupitelé Prahy 3.Stávající ulice Koněvova své jméno nese od roku 1947, předtím se jmenovala Poděbradova. V letech 1939 až 1945 tato nejdelší žižkovská třída nesla jméno Brněnská.
Karel Hartig (1833 – 1905)
Vlastenec, stavitel a první starosta obce Žižkova. V roce 1865 se oženil s Amálií Stomeovou, jejíž rodina vlastnila významné pozemky na území dnešní Prahy 3. Karel Hartig byl pověřen jejich zastavěním a jeho regulační plán je dnes považován za zakládající listinu Žižkova. V roce 1876 byl Hartig zvolen jeho prvním starostou. Na vlastní náklady vykopal z vrchu Vítkov první pražský základní kámen Národního divadla a na stejném vrchu se zasadil o zbudování Žižkova pomníku. Zasloužil se o označení ulic, náměstí a domů jmény slavných Čechů, za svůj název vděčí Karlu Hartigovi i samotný Žižkov. Zajímavostí je, že na jeho popud byly poprvé na Žižkově ulice označovány v národních barvách – v červené a bílé. Tuto praxi později převzalo i hlavní město Praha.
Ivan Stěpanovič Koněv (1897 – 1973)
Maršál Sovětského svazu, velitel I. Ukrajinského frontu, jehož jednotky vstoupily jako první 9. května 1945 do Prahy. Na podzim 1956 řídil potlačení maďarského povstání sovětskou armádou. V roce 1961, v době tzv. druhé berlínské krize, končící výstavbou Berlínské zdi, stál v čele Skupiny sovětských vojsk v Německu. Na jaře 1968 vedl vojenskou delegaci, jejíž členové v Československu mj. prováděli zpravodajský průzkum před srpnovou invazí vojsk Varšavské smlouvy.
Zdroj: MČ Praha 3
