Reagan u Číny, socialistické brigády ve Strašnicích, Gagarin a Internacionála v Suchdole. V Praze zůstaly i přibyly zajímavé názvy ulic
7. června 2014 10:08 | Aktualizováno v 15:08
Přidejte si nás na domovskou Ačkoli se v 90. letech začal Den vítězství (nad nacismem) slavit 8. května, jak to uznává Evropská unie, ulice v pražských Hostavicích dál nese název 9. května, kdy se svátek slavil dříve. Spory o datum dodnes vyvolávají diskuse: zastánci 8. května tvrdí, že tehdy, v roce 1945, nacistické Německo kapitulovalo, zastánci 9. května reagují, že v Praze se ale ještě devátého střílelo.
Ve Strašnicích, jejichž část byla po druhé světové válce vystavena v dvouletých plánech, nese jedna z ulic doposud název Brigádníků. Tento název dokonce získala i tamní základní škola, která se dřív jmenovala Julia Fučíka (1903–1943). Název po novináři a komunistickém odbojáři, kterého popravili nacisti, byl zrušen po listopadu 1989. V Ďáblicích se zase jedna z ulic stále jmenuje Brigádnická.
Gagarinova, Internacionální i nábřeží Ludvíka Svobody
Palestinská ambasáda (vlevo) je v ulici Internacionální
V Suchdole je stále ulice Gagarinova (po prvním – sovětském – kosmonautovi Juriju Gagarinovi, 1934–1968) či Internacionální, v Nuslích ulice Družstevní ochoz, ve Veleslavíně pojmenovali ulici po kubánském hrdinovi, vůdčí osobnosti kubánského hnutí za nezávislost na Španělsku, básníku, novináři a spisovateli Jose Martí (1853–1895).
Na Novém Městě, u botelu Albatros, je nábřeží Ludvíka Svobody (1895–1979), po československém generálovi, prezidentovi a ministrovi. Na Žižkově je zase náměstí Barikád, v Bubenči náměstí Interbrigády.
Dany Medřické, Filipovského, Chaplinovo náměstí
V Satalicích pojmenovali dvě ulice po známých zesnulých hercích: Daně Medřické (1920–1983, ulice Dany Medřické) a Františku Filipovském (1907–1993, ulice Filipovského). V Běchovicích po autorovi známých Broučků Janu Karafiátovi (1846–1929).
Na Barrandově nese jedno z náměstí název po známém komikovi Charlie Chaplinovi (1889–1977, Chaplinovo náměstí). V Modřanech zase po světoznámém přírodovědci a zakladateli evoluční biologie Charlesi Robertu Darwinovi (1809–1882, Darwinova).
Zajíc, Palach, Reagan i Churchill
V Praze je pamatováno i na dva studenty, kteří se upálili po roce 1968, protože nesouhlasili se vstupem vojsk Varšavské smlouvy do tehdejší ČSSR. V Bubenči nese jedna z ulic název Jana Zajíce (1950–1969), na Josefově je náměstí Jana Palacha (1948–1969). V současné době, kdy to vře na Ukrajině, dostala jinou dimenzi ulice Krymská ve Vršovicích.
V metropoli je jedna z ulic pojmenována po kontroverzně přijímaném někdejším prezidentovi Spojených států amerických Ronaldu Reaganovi (1911–2004). Nachází se v Praze 6, paradoxně poblíž čínské ambasády. Na Praze 3, paradoxně u Domu odborových svazů, je zase náměstí Winstona Churchilla (1874–1965), pojmenované po někdejším pravicovém britském premiérovi.
Ulice na Žižkově budou připomínat 17. listopad 1989
Ulice Václava Havla (1936–2011), Alexandra Dubčeka (1921–1992) či například náměstí Charty 77 by mohly do budoucna vzniknout na území Prahy 3. Rada této městské části nedávno schválila 19 návrhů na pojmenování ulic a náměstí v lokalitě Nákladového nádraží Žižkov, které by měly připomínat události a osobnosti 17. listopadu 1989.
Před dvěma lety byla na Žižkově jedna z ulic poblíž Nákladového nádraží Žižkov pojmenována po první manželce Havla a žižkovské rodačce Olze Havlové (1933–1996).
V lokalitě nádraží po Dienstbierovi, či Krylovi
Další ulice na Žižkově mají nést názvy po Františku kardinálu Tomáškovi (1899–1992), politicích a aktivistech Václavu Bendovi (1946–1999), Pavlu Tigridovi (1917–2003), Ivanu Medkovi (1925–2010), Jiřím Dienstbierovi (1937–2011), Věnku Šilhánovi (1927–2009), Jaroslavu Šabatovi (1927–2012), Valtru Komárkovi (1930–2013) či zpěváku Karlu Krylovi (1944–1994).
Dále po disidentu Pavlu Wonkovi (1953–1988), římskokatolickém knězi Josefu Zvěřinovi (1913–1990), předním představiteli českého undergroundu Ivanu Martinu Jirousovi (1944–2011), po petici z konce 80. let Několik vět. Dále tam má vzniknout ulice Sametové revoluce, Veřejnosti proti násilí (slovenské občanské hnutí po roce 1989) a Občanského fóra.
