
Řada zaměstnavatelů si neuvědomuje, že seniory diskriminuje
7. února 2021 21:30
Na půdě Sněmovny jste založila pracovní skupinu k problematice zneužívání seniorů. Budete se zabývat i diskriminací seniorů na trhu práce?
Abych řekla pravdu, naše pracovní skupina se tímto problémem již zabývala, a to při jednání o novele antidiskriminačního zákona. Návrh novely jsem Sněmovně předložila už zkraje roku 2019, stále ale nebyla projednána a obávám se, že do konce tohoto volebního období ani nebude. Je mi to samozřejmě líto, protože věřím, že přijetí této novely by výrazně pomohlo diskriminaci seniorů na trhu práce eliminovat.
Jaký je momentální trend v zaměstnávání seniorů?
V poslední době jsme svědky zlepšení zdravotní kondice seniorů a poptávka po zaměstnancích z této věkové kategorie roste. Statistiky ukazují, že déle aktivní zůstávají hlavně senioři s vyšším vzděláním a v nemanuálních profesích. Velmi často působí ve zdravotnictví, sociální péči, službách, stejně jako ve vědecké a technické činnosti.
Pokud je po pracujících seniorech poptávka, proč se na trhu práce objevují případy jejich diskriminace?
Chápu, že se to může zdát absurdní, ale takový občas život je. Abych ale byla spravedlivá, praxe ukazuje, že se zaměstnavatelé často dopouští diskriminace, aniž by si to uvědomovali, a to nejen vůči pracovníkům v seniorském věku.
Můžete uvést nějaký příklad?
Objevují se například situace, kdy má zaměstnanec – senior v pracovní smlouvě omezenu možnost dosáhnout na nejrůznější bonusy nebo benefity. Ty se ho na rozdíl od jeho kolegů netýkají jen na základě domněnky zaměstnavatele, že když už pobírá starobní důchod, na nic navíc by neměl mít nárok. Dalším častým jevem je uzavření pracovního poměru se seniorem na dobu určitou, nebo dokonce odlišné finanční ohodnocení vykonávané práce.
Ale jak už jsem zmínila, řada zaměstnavatelů si vůbec neuvědomuje, že jde o diskriminaci. Někteří ovšem ano a žehrají pouze na to, že se Češi obecně nemají tendenci nerovnému zacházení bránit. V případě seniorů se ani není čemu divit, stávající znění antidiskriminačního zákona je vůči nim vysloveně nespravedlivé, pokud jde o možnost bránit se diskriminaci soudní cestou.
To zní poměrně překvapivě. Můžete to více objasnit?
Jedním z hlavních problémů zákona je nejednotná úprava sdílení důkazního břemene, tedy povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svého tvrzení. K diskriminaci může dojít z různých důvodů: kvůli pohlaví, etnickému původu nebo národnosti, sexuální orientaci nebo třeba věku. Přestože by v případě nerovného zacházení logicky nemělo hrát roli, z jakého důvodu k němu došlo, zákon nyní podle druhu diskriminace rozděluje oběti do dvou kategorií.
A senioři tedy patří do té „horší“?
Co se týče diskriminace kvůli pohlaví nebo etnicitě, přenáší se v soudním procesu důkazní břemeno na žalovanou stranu. Například na zaměstnavatele, který musí prokázat, že důvodem, proč ve výběrovém řízení na pracovní pozici nevybral konkrétního uchazeče, nebyl jeho etnický původ, respektive pohlaví, ale jiný důvod – třeba nedostatečné vzdělání.
Odlišně řešené je ale důkazní břemeno při diskriminaci v oblasti zdravotní péče, bydlení apod., kde jsou typicky znevýhodněni senioři či handicapovaní. Jsou to totiž oni, kdo musí prokázat, že byli diskriminováni – což prakticky nelze, protože druhému člověku do hlavy nikdo nevidí a nemůže tak vysvětlit jeho pohnutky.
A zde jsme u zmiňované nerovnosti sdílení důkazního břemene pro různé druhy diskriminace. Nepřijde mi normální, aby lidé, kteří se s nerovným zacházením potýkají nejvíce, což jsou právě senioři a handicapovaní, byli paradoxně znevýhodnění v možnosti domoci se svých práv, a to nejen na trhu práce. Hlavním cílem mého návrhu je proto srovnat podmínky sdílení důkazního břemene pro všechny stejně a odstranit tak znevýhodnění určitých skupin obyvatel, včetně zmíněných seniorů.
Domníváte se, že se diskriminace seniorů na trhu práce bude zhoršovat?
Nechci vyvolat dojem, že kdyby se přijala moje novela antidiskriminačního zákona, diskriminace z naší společnosti jednoduše zmizí. Rozhodně by ale všichni měli mít stejné možnosti bránit se proti nerovnému zacházení soudní cestou.
Zároveň je ale důležité, aby si celá společnost uvědomila negativní dopady jakékoliv diskriminace. Klíčová je dobrá informovanost veřejnosti a osvěta zaměstnavatelů ohledně projevů diskriminace a právních dopadů případných pochybení.
V tomto ohledu odvádí velmi užitečnou práci některé neziskové organizace a platformy, které aktivně kooperují se zaměstnavateli i zaměstnanci. To vše by mělo pomoci ke snížení počtu případů diskriminace na trhu práce, a to nejen seniorů.