Puberťáci v problémech, podle primáře z Bohnic hospitalizací výrazně přibylo
10. října 2025 08:18
Přidejte si nás na domovskou Loni bylo na dětském oddělení bohnické nemocnice hospitalizováno téměř 1000 dětí, před rokem 2020 byly počty poloviční. Do nemocnice míří i mimopražští, protože u nich není péče dostupná.
Podle Považana je patrné, že neřešené problémy dětí a adolescentů mohou vyústit do sebevražedného nebo sebepoškozujícího jednání. „Suicidální pokus může být projevem závažného duševního onemocnění, voláním o pomoc, ale i rizikovým jednáním adolescenta jako reakce na závažný stres či šikanu,“ řekl.
Jen toxikologické informační středisko, které se zabývá mimo jiné otravami, podle něj řešilo loni takové případy u 469 dívek a 59 chlapců. Před sedmi lety to bylo 37 chlapců a 200 dívek.
Hospitalizace je podle Považana jen jednou z forem pomoci, navíc nedostatkovou. Dětských psychiatrů je podle něj jen 140 a pracují celkem na 110 úvazků. Je třeba podle něj podporovat i jiné formy péče. „Potřebujeme dostatečné kapacity pro psychoterapii, rodinné terapeuty, a sledovat i to, jak dítě funguje ve škole, podporovat speciální pedagogy," řekl.
Hlavní město tento týden představilo novou osvětovou kampaň Pomoc je na dosah, jejímž cílem je povzbudit obyvatele metropole, aby se nebáli říct si o pomoc. „Kampaň usiluje o destigmatizaci duševních obtíží, zvýšení povědomí o dostupných službách a připomenutí, že péče o duševní zdraví je stejně důležitá jako péče o zdraví fyzické,“ sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Pražané se podle ně s první fází kampaně setkají do konce letošního roku v digitálních médiích, na sociálních sítích, v tisku i na outdoorových plochách. Následně se kampaň bude dále rozvíjet prostřednictvím dalších aktivit. Na webu pomocnadosah.cz je nově k dispozici přehled 33 kontaktů na odborníky i podpůrné organizace.
„Naším cílem je, aby se nikdo nebál nebo nestyděl říct si o pomoc, když ji potřebuje. Kampaň Pomoc je na dosah má lidem dodat odvahu udělat první krok. Protože pomoc skutečně existuje, jen o ní musíme víc mluvit a vědět, kam se obrátit. Praha přitom nezůstává jen u slov – jako první kraj v republice jsme spustili nový modul duševního zdraví v aplikaci Záchranka, otevřeli jsme také první Centrum perinatální duševní péče a budujeme síť center a služeb, která propojuje odbornou, komunitní i krizovou pomoc,“ řekla náměstkyně primátora pro oblast sociálních věcí a zdravotnictví Alexandra Udženija (ODS).
Do kampaně se zapojují i městské a neziskové organizace, které poskytují poradenské a podpůrné služby. Na začátku letošního roku vznikla příspěvková organizace hlavního města Prahy Zahrada pro duši, jejímž posláním je vybudovat síť komplexní péče o duševní zdraví Pražanů. Zahrada pro duši nyní spojuje řadu center, která mají bohaté zkušenosti s pomocí pro děti a adolescenty, v loňském roce také vzniklo unikátní Centrum perinatální duševní péče, které se jako jediné v republice specializuje na pomoc a podporu žen v těhotenství a po porodu.
To, jak důležitá je multidisciplinární pomoc, její rychlé vyhledání a osvěta veřejnosti, potvrzuje Kamil Rain, peer specialista Institutu Zahrady pro duši. „Když jsem se v roce 2001 vrátil ze zahraničí, začaly u mě panické ataky a silné úzkosti. Postupně přerostly do depresivních a manických stavů. Byl to šok – pro mě i moje blízké. Následovalo několik hospitalizací a dlouhé roky, kdy jsem měl pocit, že se můj život zastavil. Díky tehdy již existující multidisciplinární podpoře psychiatrů, sester, psychoterapeutů, sociálních pracovníků a podpoře rodiny jsem se zotavil,“ uvedl.
„Cesta zpět do života ale nebyla rychlá. Bez podpory rodiny, přátel, kolegyň a otevřeného přístupu společnosti bych měl mnohem menší možnosti a možná bych žil v izolaci – stejně jako lidé, kteří se denně setkávají s předsudky a odmítnutím jen proto, že mají zhoršené duševní zdraví. Proto jsou peer podpora a destigmatizace zásadní. Pomáhají lidem najít odvahu, požádat o pomoc a otevírají cestu k lepšímu životu,“ dodal.
Na mladou generaci se kampaň obrací také prostřednictvím influencerů, mezi které patří i Gábi Švejdová. „Jsem ráda, že dnes už není duševní zdraví tak velké tabu a že existuje více možností, jak si říct o pomoc. Je důležité nebát se o svých pocitech mluvit, i když navenek vypadáme v pořádku,“ uvedla.
