
Pták roku už přilétl z Afriky, rád hnízdí ve městech. Někdy dělají lidé jiřičkám naschvály
28. dubna 2020 09:36
Přelétly Saharu a už jsou zpátky doma. Na stovkách míst v Česku je slyšet typické švitoření jiřiček obecných, které neodmyslitelně patří k jaru. Jako první většinou přilétají samci, kteří zabírají a hájí nejlepší místo k hnízdění. Jakmile přiletí samice, utvoří se páry, které začnou společně stavět hnízdo z bláta a slin. Staví ho na vnějších zdech budov, nejčastěji pod římsami, v okenních nikách nebo v zapuštěných lodžiích.
Jiřičky se zpravidla vrací hnízdit na stejné místo, kde se narodily. Na svá hnízdiště jsou silně vázané. Celé generace jiřiček obývají tentýž objekt po desítky let. Pokud tedy mají příležitost.
„Bohužel se setkáváme s tím, že někteří lidé se snaží jiřičkám v hnízdění zabránit, a dokonce hnízda shazují i v hnízdní době, kdy jde o zcela nepochopitelný a barbarský čin. A navíc v rozporu se zákonem. Krmení mladých jiřiček a jejich vyvádění z hnízda je přitom krásná a poučná podívaná. Pokud někdo jiřičkám hnízdo shodí, znamená to pro ně předčasný konec sezóny. Jiné místo k hnízdění už si nezvládnou najít,“ uvedl Lukáš Viktora odborník České společnosti ornitologické (ČSO) na ochranu ptáků v zástavbě.
ČSO zvolila jiřičku Ptákem roku 2020, aby upozornila na to, že jiřičkám ubývají vhodná místa k hnízdění kvůli stavebním úpravám i přímým zásahům do hnízdišť. Nyní ornitologové žádají, aby lidé nechali jiřičky v klidu vyhnízdit a nenarušovali jejich hnízdění ani se mu nesnažili zabraňovat.

Pokud chce někdo jiřičkám aktivně pomoci, má příležitost. Sucho, se kterým se Česko aktuálně potýká, je pro ně problém. Z vysušené hlíny hnízdo nepostaví, potřebují bláto, které bude dobře lepit. „Každý z nás může jiřičkám pomoci tak, že jim na zahradě připraví nádobu s hlínou, kterou zalije vodou. Pokud jsou v okolí, rychle zdroj bláta najdou,“ dodal Lukáš Viktor.