Ptačí konečná: Mnoho zastávek je nebezpečných pro opeřence
5. července 2019 06:00
Velké skleněné plochy představují pro ptáky značnou hrozbu. Čiré plochy ptáci často neregistrují a odraz ve skle vytváří dojem, že se za nimi nachází volná krajina. Střety ptáků s těmito stavebními prvky bývají smrtelné. Obětmi bývají vrabci, stehlíci, červenky, sýkory a najčastěji kosi.
V anketě, kterou organizovala Česká společnost ornitologická, bylo v Praze hodnoceno 432 zastávek, z nich 227 je hodnoceno jako bezpečných, 106 jako rizikových a 98 nebezpečných. Procentuálně to vychází hůře, než republikový průměr – v Praze je 52 % zastávek bezpečných a 22 % nebezpečných, zatímco republikový průměr je 70 % bezpečných a 15 % nebezpečných.
Tento rozdíl je způsoben tím, že v Praze a dalších větších městech se častěji používají zastávky ze skleněných panelů než na venkově. Obecně platí, že nebezpečné a rizikové zastávky se v Praze nacházejí v místech, kde jsou rozsáhlejší plochy zeleně – parky, stromořadí, pásy křovin podél silnic, a dále v blízkosti vodních toků, například u mostů.
Velmi nebezpečné jsou zastávky, které se nachází mezi dvěma pro ptáky přitažlivými místy. Například mezi plochami keřů, mezi vodním tokem a stromořadím.
Jaké úpravy zastávek pro větší bezpečnost ptáků jsou podle ornitologů vhodné? Skleněnou plochu stačí polepit dostatečně hustě pruhy, pravidelným vzorem či jednotlivými samolepkami tak, aby opticky působila jako bariéra.
Oblíbené jsou samolepky se siluetami ptáků, ovšem dobře poslouží jakýkoli tvar. Bohužel stále nejčastěji používané osamocené černé siluety požadovaný efekt nemají. Jedna černá silueta dravce je mýtus. Ptáky neodradí a ti do skla narazí třeba těsně vedle ní. Je nutné, aby byly samolepky vylepeny opravdu hustě a rozbíjely tak dojem souvislé prostupné plochy.
Letos na podzim se v Praze objeví první testovací prototyp přístřešku pro zastávky MHD. Měl by být bezpečný pro ptáky díky decentním tečkám pokrývajícím souvisle skleněné plochy.
To byla ostatně jedna z podmínek při soutěži na dodavatele.
