Psychologové: až se zima opět přihlásí o slovo, může to s lidmi zacloumat

Ačkoli je zimní období, počasí tomu neodpovídá. Je teplá zima. Koncem tohoto a začátkem příštího týdne se má však ochlazovat, podle některých předpovědí docela výrazně. Jak současné teplé počasí uprostřed zimy působí na psychiku, jaké to dělá změny v těle připraveném na zimu a jak může s psychickým, ale i fyzickým, zdravím zacloumat, pokud se opět přihlásí zima?

„To co bývávalo, že v zimě byla zima a v létě teplo a biorytmus člověka se tomu přizpůsobil, je pryč,“ říká psycholožka Renata Míková. Častější jsou také výkyvy počasí. „Jsou lidé, kteří snášejí změny dobře. Nic to s nimi nedělá. Na ty labilnější to ale může mít nepříznivý vliv,“ dodává.

Problémem by podle ní bylo především radikální střídání teplot – jeden den zima, druhý den teplo. „To by mohlo lidskému tělu a psychice ublížit. Když je tělo zvyklé, že je každý den zima, nastaví se na to. A když najednou přijde radikální, změna, není to zrovna nejlepší,“ říká.

Teplo nevadí, výkyvy počasí ano

Teplo v zimě ale obecně podle ní lidé snášejí lépe než náhlé prudké ochlazení. „Asi všichni jsme si víc libovali, když bylo – tuším, že krátce před Vánocemi – poměrně velké teplo. To teplo se nám líbilo, byli jsme vesměs spokojeni. Horší to bude, pokud nyní přijde zima, pokud se prostě náhle ochladí,“ upozorňuje.

To, že je většině lidem v teple lépe než v třeskuté zimě, si myslí také psycholog Pavel Pinsner. „Teplo v zimě bych negativně nevnímal,“ říká. Problém podle něj ale mohou způsobit právě výkyvy počasí. „Když počasí lítá sem a tam, má to negativní vliv nejen na psychiku, ale i na tělesno,“ říká.

Psychiku a tělesnou schránku člověka psycholog nerozděluje, takže si nemyslí, že by to na jedno nebo druhé působilo více či méně. „Moderní medicína nás rozsekala na kousky, ale my fungujeme jako jeden organismus – tělo a psychiku nelze oddělit,“ dodává.

„U lidí, na které počasí působí a jsou na ně citliví, mohou výkyvy v počasí určité změny vyvolat,“ říká zpěvačka Martha Elefteriadu, která je vystudovaná psycholožka, i když se profesi profesionálně nevěnuje.

Krátkodobé výkyvy problém nejsou

A jaký je pohled lékaře? Psychiatr Ivan David říká, že lidí, na které významně působí změny počasí – jestli je slunečno, zataženo, teplo či zima – je jen několik procent, u nich pak některé změny mohou mít na náladu a výkonnost vliv. „Jestliže se jedná o krátkodobé výkyvy, nepůsobí to nějaké závažnější duševní poruchy,“ říká.

Něco jiného podle jeho slov je, pokud se někdo odstěhuje do jiného zeměpisného pásma a začne žít v zemi, kde je nedostatek světla – u něj pak roste riziko vzniku deprese. „To u nás ale nepřichází v úvahu, protože jestliže je místo zatažena slunečno, mělo by to na většinu lidí působit pozitivně. Navíc to rozjasňuje tváře lidí, kteří platí složenky, a těch je většina, protože samozřejmě méně protopí. Pro řadu lidí je to důležité,“ dodává.

Vnější vlivy se podle psychiatra přeceňují

Počasí ale jistý vliv přece jen mít může. Například pro kardiaky je podle Davida lepší, když je chladný suchý vzduch, lépe se jim v takovém počasí dýchá. „Na takové dny si plánují aktivity, chodí třeba na větší nákupy,“ říká. Nyní takové počasí je. Vliv vnějšího prostředí včetně sociálního na psychiku lidí se ale podle něj přeceňuje na úkor vnitřních vlivů, tedy genetické predispozice a fyziologického působení jednotlivců.

Mnohé také souvisí se sociální situací, v lednu většinou stoupá nezaměstnanost. „Vnější vlivy se obecně projevují, ale typické je, že novináři telefonují v momentě, kdy se třeba oznámí, že se zvýšila nezaměstnanost. Ptají se, jestli v tu dobu chodí více lidí na psychiatrii. Ano, chodí, protože chtějí neschopenku, jelikož se dostávající do nepříznivé sociální situace. To nejsou nově vzniklá onemocnění, ale nově vzniklá deklarace onemocnění. Lidé hledají řešení problémů,“ uzavírá.