Dnes Čtvrtek - zatazeno 14°C
Zítra Pátek - oblacno 15°C
Čtvrtek 29. 9. 2022
Svátek má Michal
Zpravodajství
Aktuální zprávy z hlavního města
První vlak přivezl v roce 1871 na pražské hlavní nádraží jen devět lidí
Pohled na hlavní nádraží z Vinohradské ulice. Foto: Jan Puci

První vlak přivezl v roce 1871 na pražské hlavní nádraží jen devět lidí

Pouhých devět cestujících přivezl 14. prosince 1871 na tehdejší Nádraží císaře Františka Josefa (dnes Hlavní nádraží) první vlak z Vídně, který zahájil provoz na tehdy ještě soukromé trati, která vedla z metropole habsbuské říše přes České Budějovice a Benešov.

Nové nádraží vzniklo mezi tehdy ještě stojícími dvěma branami novoměstských hradeb, Koňskou bránou na horním konci Václavského náměstí a Novou bránou, která stála na východním konci Senovážného náměstí, U Bulhara.

Podobně jako další železnice té doby byla i zhruba 500 kilometrů dlouhá Dráha císaře Františka Josefa soukromý podnik, mezi jehož koncesionáři byla řada významných šlechticů, mimo jiné i Schwarzenbergů.

Budovala se pět let a mimo jiné kvůli problémům se stavbou mostu v Čerčanech a Vinohradského tunelu v Praze (ten byl otevřen až v září 1871) se do provozu dostávala do provozu v několika etapách, poslední úsek z Čerčan do Prahy v prosinci 1871. Trať byla pak v roce 1884 jako jedna z prvních zestátněna.

V době otevření Nádraží císaře Františka Josefa už železnice v Praze fungovala – už v srpnu 1845 se otevřelo dnešní Masarykovo nádraží, v červenci 1862 pak začaly jezdil vlaky na tehdy samostatný Smíchov – a rok po jeho zprovoznění se v těsném sousedství přidala i zprvu samostatně stojící stanice dráhy z Turnova a Kralup.

Během poslední čtvrtiny 19. století pak železnice v Praze dále rostla, jednotlivé tratě se propojovaly a z Nádraží císaře Františka Josefa se stal hlavní pražský dopravní uzel.

Poměrně brzy přestala provozu stačit původní budova postavené v novorenesančním slohu podle návrhu Ignáce Ullmanna a Antonína Barvitia, mezi roky 1901 a 1919 ji proto nahradila secesní stavba architekta Josefa Fanty; tehdy bylo také zastřešeno kolejiště dvěma ocelovými obloukovými konstrukcemi.

Současná podoba odbavovací haly, navazují na metro, vznikla v letech 1972 až 1979 podle návrhu architektů Aleny Šrámkové, Jana Bočana, Josefa Dandy a Jana Šrámka. V roce 2010 pak skončila rozsáhlá rekonstrukce haly.

Během 150 let nádraží zažilo kromě stavebních změn – kam patří i zprovoznění severojižní magistrály, jež v roce 1978 historickou budovu necitlivě odřízla od Vrchlického sadů – také několik změn názvu. Až do roku 1919 se nazývalo Nádraží císaře Františka Josefa, pak do února 1940 Wilsonovo podle amerického prezidenta, který se prosazoval o právo na sebeurčení národů, a zasloužil se tak i o vznik Československa. Za okupace se jmenovalo stručně hlavní, po roce 1945 znovu Wilsonovo a od ledna 1953 se vrátilo pojmenování Hlavní nádraží.


Autor: ČTK

Omezení provozu na náplavce Rašínova nábřeží

13. září 2022 ve 20:56

Ve dnech 19.–25. září bude omezen provoz na náplavce Rašínova nábřeží v úseku před restaurací Vltava, mezi Palackého a Jiráskovým mostem. Na tomto místě bude náplavka zcela uzavřena z důvodu výkopových prací a stavebních úprav v rámci zasíťování Rašínova nábřeží/ realizace nových inženýrských sítí...

Další články
Nahoru