První úsek má čtyřicet, dokončení celého Pražského okruhu je v nedohlednu

První zmínky o silničním obchvatu kolem Prahy (SOKP) jsou již z 30. let minulého století. Pevné obrysy ale trasa začala nabírat až koncem 70. let. Po první sedmikilometrové části mezi Slivencem a Třebonicemi na jihozápadě Prahy vznikl krátký úsek na východě Satalice – Běchovice (1993). Další úseky přišly až na přelomu tisíciletí, a to Třebonice – Řepy (2000) a Řepy – Ruzyně (2001).

Nejvýznamnějším, a zatím posledním rozšířením, byla stavba jihozápadní části obchvatu, která byla zprovozněna 20. září 2010. Ta zaplnila jednu z mnoha mezer rozsahem i kapacitou nedostatečné sítě dálnic, za proinvestované miliardy se mohou někteří řidiči vyhnout Praze.

Díky tomuto úseku pražského obchvatu je také mimo jiné poprvé možné projet Českem po dálnici z Německa na Slovensko, byť větší část cesty po stále často ucpané páteřní dálnici D1. Rovněž představu o rychlém minutí Prahy narušují časté zácpy, havárie či třeba nutná údržba tunelů. Ty zpestřují objezd Prahy v délce zhruba čtyři kilometry.

Budovaný silniční okruh kolem Prahy (D0, dříve R1) je součástí národní dálniční sítě s transevropským významem. Po dokončení by měl propojit dálnice sbíhajícími se v Praze, které do hlavního města přivádějí tisíce automobilů tranzitní dopravy.

Situace, kdy po desítkách let výstavby je v provozu pouze polovina plánovaného okruhu, je jedním z největších problémů české silniční dopravy s dopadem na celou střední Evropu.

Nejblíže k realizaci má nyní úsek 511 mezi Běchovicemi a dálnicí D1, který loni získal platné územní rozhodnutí. Pravomocně ho potvrdil jihočeský krajský úřad, který případ řešil kvůli námitkám na možnou podjatost pražského magistrátu. Stavba by měla být zahájena v roce 2024.

V současnosti na okruhu chybí kromě úseku 511 také celá severní část z Ruzyně přes Suchdol, Březiněves až k Černému Mostu.