První pražský mrakodrap dlouho sloužil odborářům, noví majitelé z něj chtějí udělat centrum dolního Žižkova

Monumentální stavbu, která je dominantou dolního Žižkova, navrhla dvojice mladých architektů Karel Honzík a Josef Havlíček jako sídlo nově vzniklého Všeobecného penzijního ústavu. Po dokončení byl dům se svými 52 metry a 11 patry nejvyšší budovou v Československu – a to až do dokončení Baťova mrakodrapu (77,5 metru) ve Zlíně o čtyři roky později.

Původní prosvětlené schodiště

Architekti byli při návrhu žižkovské budovy odvážní – nerespektovali zadání soutěže ani tehdejší regulační předpisy. Navíc svůj návrh odevzdali po termínu uzávěrky. Namísto uzavřeného bloku navrhli stavbu o křížovém půdorysu, která byla inspirována tehdejšími nejnovějšími trendy v architektuře. Inspirovali se tvorbou Le Corbusiera, který prosazoval maximální účelnost, racionalitu staveb a využití přirozeného světla.

Stavba to byla ve své době skutečně revoluční. Nezvyklý křížový půdorys přivedl denní světlo do všech místností. Budova byla jako první v Československu vybavena americkou klimatizací Carrier, která v zimě sloužila k vytápění a v létě vháněla do sedmi stovek kanceláří chladný vzduch. V té době nevídané technologie měly zajistit pracovníkům tehdejšího Všeobecného penzijního ústavu komfort při práci.

Sluneční terasa s novými majiteli opět ožila

V budově ale nebyly jen kanceláře. Architekti Honzík s Havlíčkem mysleli na pohodlí zaměstnanců, a tak v budově vznikly i zaměstnanecké byty, sluneční terasa s plochou pro cvičení, obchody, lékařské ordinace anebo tančírna. Polyfunkční využití domu sloužilo nejen zaměstnancům, ale i lidem, kteří bydleli v okolí.

Na začátku padesátých let museli pracovníci penzijního ústavu budovu opustit, vzniklo zde sídlo revolučního odborového hnutí ROH a po sametové revoluci získali do svého majetku budovu odborové svazy.

Postupem času začal dům chátrat a ztrácel své původní využití. Ještě před třemi roky byl veřejnosti v podstatě uzavřen, například střecha s jedinečným výhledem na Prahu, která byla od samého začátku koncipována jako pobytová, byla veřejnosti nepřístupná.

Radostná budoucnost?

V roce 2019 od odborů budovu zakoupila skupina českých investorů v čele s Martinem Loudou a rodinou Valových a přejmenovala ji na dům Radost. Rozhodli se, že stavbě vrátí zašlou slávu.

Pohled na dům Radost od západu

„Z domu se v minulosti stal uzavřený kolos bez dynamiky a funkce pro okolí. To je z našeho pohledu špatně. Dominanta na tak úžasném místě vysloveně láká k tomu, aby se stala živým centrem dolního Žižkova, který se začíná měnit a po letech probouzet. Proto by byla hrozná škoda nechat stavbu nepřístupnou lidem. Naším prvním krokem samozřejmě muselo být otevření Radosti veřejnosti,“ uvádí jeden z majitelů domu Martin Louda.

V domě stále dominují kancelářské prostory, které majitelé nabízí startupům, neziskovým organizacím anebo jako ateliéry umělcům. Velkou část kanceláří stále využívají odborové svazy. Jsou v něm také byty a komerční prostory. „Všechny prostory však plánujeme upravit tak, aby vyhovovaly současným potřebám a odpovídaly standardům 21. století a ideálně sloužily i dalších 100 let,“ doplňuje Martin Louda.

Výhled ze střechy na historické centrum

Na střeše domu loni majitelé otevřeli vyhlídkovou terasu s barem, který provozuje známý pražský kavárník Ondřej Kobza. V přízemí zase funguje jedinečná funkcionalistická kavárna, kde se konají různé výstavy a vernisáže ve spolupráci s The Chemistry Gallery.

V domě je i pobočka knihkupectví Page Five. „V bývalém kongresovém sále Přítomnost jsme ve spolupráci s Aerofilms a festivalem Spectaculare otevřeli butikové kino, které je možné využít i jako moderní multifunkční sál ke konání konferencí nebo koncertů či pořádání soukromých večírků,“ dodává Martin Louda.