První dítě ze zkumavky v Česku bude mít za pár dní 42 let
29. října 2024 13:19
Přidejte si nás na domovskou První embryo po umělém oplodnění skončilo v roce 1980 potratem, v roce 1982 už ale bylo umělé oplodnění úspěšné. „Pacientka ležela celé těhotenství u mě na oddělení. Porod byl plánovaný na 4. listopadu, ale já jsem si předtím zvrtl kotník. Tak jsem byl ještě to dopoledne na chirurgii, kde jsem dostal sádru. S tou jsem doběhl na porodní sál, kde byla staniční sestra, profesor Pilka a já jsem to fotil,“ uvedl specialista na reprodukční gynekologii a medicínu Pavel Ventruba, emeritní přednosta Gynekologicko–porodnické kliniky LF MU a FN Brno.
Porod proběhl v pořádku. „Narodil se chlapec a zavládla velká radost, protože už se vědělo, že to bude velká sláva,“ popsal Ventruba. Žena však nikdy nestála o zveřejnění identity, první „dítě ze zkumavky“ zůstává pro veřejnost anonymní.
V současné době se v Česku prostřednictvím asistované reprodukce narodí asi 5 000 dětí ročně. „Za 20 let to může být klidně dvakrát tolik,“ řekl gynekolog Marcel Štelcl, vedoucí lékař reprodukční kliniky ReproGenesis.Ten s „otcem dětí ze zkumavky“ profesorem Pilkou dříve pracoval.
„V 80. letech minulého století se díky reprodukční medicíně rodilo jen několik dětí za rok, nyní jsme na tisících. Toto číslo stále roste, přibližně o 10 procent za rok,“ upřesnil Štelcl, člen Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP.
Data zdravotních pojišťoven ukazují každoroční růst nákladů i počtu pojištěnců, kteří umělé oplodnění podstupují. Všeobecná zdravotní pojišťovna, největší zdravotní pojišťovna v Česku, v roce 2021 zaplatila přes 310 milionů korun za asistovanou reprodukci pro více než 7 400 pojištěnců. To je přibližně o 100 milionů korun a téměř 2 700 osob více než v roce 2016.
Zatímco zrození prvního českého dítěte ze zkumavky probíhalo kvůli nedostatku potřebného vybavení takřka na koleni, obor asistované reprodukce doznal v posledních letech prudkých změn.
„Metody odběru a oplodnění ženských vajíček se neustále zlepšují. Na rozdíl od průkopníků IVF nyní disponujeme standardizovanými kultivačními médii, známe mnohem lépe metabolismus embryí a máme mnohem dokonalejší inkubátory. Díky tomu dostávají současná embrya výrazně lepší šanci na to, aby se uhnízdila v těle matky,“ dodal Štelcl.
Podle Českého statistického úřadu se loni v Česku narodilo přibližně 91 000 dětí, což je asi o 10 000 méně než v roce předchozím. Aktuální data naznačují, že letošek bude v tomto ohledu ještě chudší. Průměrný věk prvorodiček se pohybuje kolem 29,7 roku a stále roste.
„Tento trend bohužel vidíme i tady. Věk prvně příchozích se pohybuje kolem 37 let, což je asi o 5 více než před 15 lety,“ dodal Štelcl. Věkový faktor se tak stal nejčastější příčinou poruch plodnosti. Na rozdíl od minulosti, kdy ve statistikách vedla neprůchodnost vejcovodů následovaná mužským faktorem.
