Průzkum ukázal rozdíly mezi muži a ženami při rozchodu i v chování po něm. Odhalil také specifika Prahy
9. září 2020 10:12
Přidejte si nás na domovskou Výzkum proběhl letos na jaře roku na dvou reprezentativních vzorcích české populace (300 v Praze a 700 ve zbytku Česka). Vzorky byly složeny z rodičů, kteří zažili alespoň jeden rozvod či rozchod ve chvíli, kdy s partnerem vychovávali nezletilé dítě. Šetření bylo provedeno pro organizace Aperio – Společnost pro zdravé rodičovství (Aperio) a Liga otevřených mužů (LOM).
Zůstaňte dobrými rodiči i po rozchodu
„Naše zkušenost i výstupy výzkumu ukazují, že jen málo rodičů si v takové krizové situaci o podporu řekne,” vysvětluje psycholožka Eliška Kodyšová, ředitelka Aperia.
Výzkum odhalil, že poměrně velká část rodičů žádnou pomoc či podporu nehledala. Jedná se především o muže. Odpověď „U nikoho jsem pomoc nehledal(a)“ zvolilo téměř 30 % mužů a asi 19 % žen.
Pomoc psychologa vyhledá při rozchodu jen zlomek rodičů
Respondenti okamžitou pomoc hledali nejčastěji u blízkého člověka (kamaráda nebo kamarádky, kolegy nebo kolegyně) či rodinného příslušníka (rodičů, prarodičů), a to v obou případech přibližně ve 40 procentech případů.
Jen 8 procent lidí vyhledalo pomoc psychoterapeuta nebo vztahového poradce a pouze 5 procent rozvádějících se rodičů vyhledalo podporu dětského psychologa nebo psycholožky.
„Dítě rozchod rodičů prožívá zpravidla velmi silně. Bortí se jeho dosavadní svět a nedokáže se v situaci samo vyznat. Ošetřit dětské potřeby a prožívání situace by mělo být pro rozcházející se rodiče prioritou,” uvedla mediátorka Eva Barešová, která pracuje s dětmi, jejichž rodiče se rozcházejí.
„Úhrnná rozvodovost se v Česku pohybuje kolem 45 procent. „To je skoro jako pravděpodobnost, že vám padne orel při hodu mincí. Nemluvě o rozchodech nesezdaných párů. Pokud se to nestalo či nestane vám, tak určitě někomu z vaší rodiny nebo přátel. Týká se to nás všech,” popisuje Lukáš Talpa z Ligy otevřených mužů.
Podle Českého statistického úřadu má zhruba 60 procent rozvedených párů při rozvodu děti mladší 18 let. Výzkum ukázal, že v Praze má zhruba polovina rozvedených párů jen jedno dítě, zatímco ve zbytku země to je jen třetina párů a ostatní mají dvě či více dětí. Takřka v polovině případů je nejmladšímu společnému potomkovi při rozvodu nebo rozchodu tři a méně let.
Ženy po rozchodu řeší finance, muži chtějí vše zvládnout sami
Nejčastějším impulsem k ukončení partnerství byla pro respondenty konkrétní situace, po níž si řekli, že to tak dál nejde, a to mnohem častěji pro ženy než pro muže. Pro muže byla také nevěra (ať vlastní nebo partnerčina) impulsem k rozvodu mnohem častěji než pro ženy.
Významné rozdíly mezi muži a ženami se ukázaly také v prožívání situace ve chvíli, kdy druhý z páru navrhl se rozejít. Muži se v reakci na rozchod častěji rozhodují řešit vše sami. Na škále sémantického diferenciálu uvedlo tuto možnost jednoznačně 31 procent mužů v Praze a 15 procent ve zbytku republiky, oproti 14 procentům žen v Praze a 12 procentům ve zbytku Česka oproti odpovědi „Potřeboval/a jsem něčí podporu“, kterou jednoznačně vybralo 34 procent žen v ČR mimo Prahu (26,5 procenta žen v Praze) zatímco pouze 16,5 procenta mužů v Česku mimo Prahu (11,8 procenta v Praze).
Změnu finanční situace po rozvodu vnímají jako náročnější ženy. Stejně tak odlišně vnímají muži a ženy délku doby potřebnou na finanční stabilizaci po rozvodu. Na otázku „Jak dlouho po rozchodu/rozvodu Vám trvalo, než se finanční situace Vaší domácnosti podařilo stabilizovat?“ odpovídalo „prakticky okamžitě“ více než čtvrtina mužů, ale pouze asi 15 procent žen. Mimo Prahu byli muži také více spokojeni s výší stanoveného výživného (68 procent určitě nebo spíše ano vs. 53 procent u žen).
Spousta párů dnes žije v nesezdaných vztazích. Do jisté míry to lze považovat za reakci na dobu, kdy byly až příliš masivní tlaky na uzavírání manželství. Někdejší Československo mělo vůbec nejvyšší míru sňatečnosti mezi civilizovanými zeměmi. Jen 3,7 procenta žen a 5 procent mužů zůstávalo trvale svobodných.
