Průzkum přírody Pražského hradu přinesl první poznatky, v areálu je znovu pravěká step

Přírodní hodnoty, na rozdíl od těch kulturně-historických, na Pražském hradě zatím nebyly nikdy systematicky prozkoumány. To se mění, probíhá průzkum zdejší přírody.

„Odborníci nám pomohou s určením míst, která potřebují speciální zacházení, například omezení seče nebo stepní trávníky. Cílem není vytvořit neopečovávanou džungli, ale pestrou a zajímavou přírodu. K areálu Pražského hradu ale samozřejmě patří, a nadále v něm budou zachovány, i krásné ornamentální záhony, upravené trávníky s tulipány nebo ovocné stromy,“ uvedl ředitel SPH Pavel Vyhnánek.

Po ukončení probíhajícího průzkumu přírodovědci navrhnou způsob péče o místní vzácné a citlivé druhy a o takzvané vlajkové druhy, které pomáhají chránit i další druhy z téhož prostředí. „Doporučí, jak nejlépe skloubit fungování milionů návštěvníků se zachováním důležitých přírodních hodnot,“ sdělila Máchová.

Vedení Hradu už začalo zavádět dílčí změny. Některé části zahrad nechává déle neposečené a tam, kde je to bezpečné, zachovává pokácené stromy jako útočiště pro hmyz.

Přímo pod Masarykovou vyhlídkou v Jelením příkopu se udržel stepní trávník, zřejmě starší než sám Hrad. „Stačilo nechat trávu neposečenou a k mému překvapení se běžný a zdánlivě ne příliš kvalitní trávník, proměnil zpátky v to, co tady existuje v podstatě od pravěku. Dokazují to například ostřice časná a šalvěj luční, které se nedokážou šířit na dálku. Na doslech od hradních zvonů máme tu nejpřírodnější přírodu,“ vysvětlil biolog Jiří Sádlo.

Ornitologický průzkum areálu rovněž přinesl zajímavé poznatky. „V Chotkových sadech hnízdí například slavík obecný. Žije v křoví, které může někomu připadat nevzhledné, ale pro ptactvo je důležité. Stejně jako dutiny starých stromů,“ popsal ornitolog Tomáš Telenský.

Královská zahrada je podle něj zase domovem zvonka zeleného, což je jeden z nejrychleji ubývajících druhů posledního desetiletí.

Druhy hmyzu v areálu mapuje se svými kolegy entomolog Ondřej Sedláček, který zaznamenal například denní motýly a různé druhy brouků, v zahradách by se měl vyskytovat například největší evropský brouk roháč.

„K průzkumu byli přizvaní také odborníci na ptactvo hnízdící v budovách, půdní mikroorganismy nebo měkkýše,“ dodala Máchová.