Protipovodňová ochrana je někde ve špatné kondici, do oprav natečou miliony

„Při prohlídkách vodních děl byly zjištěny některé nedostatky, které je třeba v zájmu plné funkčnosti protipovodňových opatření ihned opravit," uvedla radní pro životní prostředí a infrastrukturu Jana Plamínková (STAN/Trojkoalice). Pro opravy radní vybrali firmu ACG-Real.

Mobilní zařízení vyžadují opravy na Janáčkově, Hořejším nebo Rašínově nábřeží. Opravovat se budou například praskliny v zídkách nebo čistit jejich spáry. V Modřanech se budou opravovat dosedací prahy, na které se mobilní hrazení staví. Úpravy čekají také okolí menších toků, například zemní hráz u Kunratického potoka.

Protipovodňová opatření se v Praze začala ve velkém budovat za éry primátora Pavla Béma (ODS) po roce 2002, kdy Prahu zaplavila velká voda. Další velká povodeň přišla v roce 2013 a mobilní bariéry chránily velkou část města.

Kromě nich se na dalších místech využívají třeba i gumové protipovodňové vaky plněné vodou, hráze ze zeminy či protipovodňové stěny ze železobetonu. Jinde ke zmírnění záplavové vlny slouží suché poldry. Některá území jako Lahovice a Lahovičky zůstávají bez ochrany.

Na menších tocích buduje Praha takzvané suché poldry, kam se může vylít voda, a také čistí a prohlubuje koryta přítoků Vltavy. Na některých místech zůstává ale ochrana nedostatečná, například starostové městských částí kolem říčky Rokytky upozorňují, že tento tok pro ně stále zůstává rizikem. Žádají vytvoření rozlivových zón, suchých poldrů a úprav ve volné krajině jako vznik nových mezí, remízků a vytvoření malých vodních ploch.