Prospěšnost alkoholu je mýtus, tvrdí profesor Krejčí. Pití podle něj škodí srdci
1. března 2024 12:29
Přidejte si nás na domovskou „Vysoká spotřeba alkoholu v České republice jednoznačně přispívá k vyššímu výskytu a nárůstu řady onemocnění včetně těch kardiologických. Typickým příkladem je takzvaná alkoholická kardiomyopatie vedoucí k srdečnímu selhání. Abychom uklidnili obyvatele našeho regionu, výskyt srdečního selhání je rozprostřen vcelku rovnoměrně v celé České republice. Možná proto, že každý kraj má svoje specifické ‚hříchy‘, kterým to lze přičíst. Na severu Moravy to bývá pálenka, v Čechách pivo, na jižní Moravě spíše víno,“ řekl Jan Krejčí, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA.
Podle něj poslední výzkumy vyvrátily předchozí studie, které naznačovaly, že pití alkoholu by mohlo chránit zdraví a prodlužovat život.
„Studie měly většinou pochybnou metodiku zjišťování, a na jejich výsledky tak nelze spoléhat. Naopak se ukazuje, že benefit konzumace alkoholu v malém množství je sporný, ve větším množství už je pak alkohol vyloženě toxický. V nejoptimističtější variantě můžeme říci, že alkohol v malém množství a občasně nezkracuje život, ale rozhodně jej neprodlužuje a nijak organismus nechrání,“ sdělil Krejčí.
Když už se člověk chce napít, pak by podle kardiologa jako nejlepší varianta vycházelo víno, zvláště červené – zejména díky převážně zdraví prospěšným látkám, které obsahuje, jako jsou resveratrol, flavonoidy, katechiny a další. Srovnávací studie naznačují, že lidé, kteří jej pijí, méně umírají na nemoci kardiovaskulárního systému.
Milovníci vína by se však neměli předčasně radovat. „Studie ovšem neprokázaly pozitivní vliv na celkovou úmrtnost, tedy je pravděpodobné, že i pijáci vína častěji umírají na rakovinu nebo v důsledku úrazů. A především může být také obtížné najít a udržet tu pravou míru, kdy už začíná být konzumace problematická a pro srdce toxická,“ řekl Krejčí.
Hraniční denní dávka alkoholu se podle něj obecně uvádí jako jedna jednotka pro ženy a dvě jednotky pro muže, což odpovídá jedné, respektive dvěma sklenkám vína (v množství absolutního alkoholu to je 25–50 g/den).
U vyšší konzumace už lidé riskují negativní zdravotní dopady. Pravidelní pijáci alkoholu si pak kromě potíží s játry nebo nervovým systémem mohou přivodit i některé kardiovaskulární problémy, včetně srdečního selhání a vysokého krevního tlaku.
Přestože z medicínského pohledu je lepší a bezpečnější abstinovat, dle odborníků nelze pomíjet psychologicko-filozofický efekt, který alkohol může mít na pocit životní pohody. „Pokud si k dobré večeři člověk dopřeje sklenku kvalitního vína, tak tím s největší pravděpodobností délku svého života nijak neovlivní, ale naopak jeho život může být o jedno příjemné potěšení bohatší,“ uzavřel Krejčí.
