Promenáda pod Petřínem se jmenuje po zachránci Židů, který záhadně zmizel po kontaktu s Rudou armádou
3. července 2020 15:25
Přidejte si nás na domovskou Raoul Gustav Wallenberg byl švédský diplomat, který se narodil v roce 1912. Členovi vlivné švédské rodiny Wallenbergů bylo dopřáno vystudování architektury na prestižní Michiganské univerzitě v USA. Architekturou se však neživil, pracoval v Jižní Africe pro švédskou stavební firmu, později krátce také v izraelské bance.
Jeho život ovlivnilo setkání ve Švédsku s maďarským Židem Kolomanem Lauerem, se kterým začal podnikat a stal se společníkem jeho exportní společnosti. Ačkoli neměl zkušenosti z působení v diplomacii, stal se vyslancem organizace, která hledala někoho, kdo by pomáhal v Maďarsku ohroženým Židům. Stal se diplomatem a začal působit na švédském velvyslanectví v Budapešti.
Snažil se pomáhat co největšímu počtu lidí, rozdával ochranné pasy i těm, kteří již směřovali do vyhlazovacích táborů. Nositelé těchto pasů byly německými a maďarskými úřady považováni za švédské občany. Dle dochovaných historických pramenů často jednal na vlastní pěst, aby nemusel čekat na vyřízení byrokratických překážek. Kromě pasů, které zaručovaly ohroženým lidem nedotknutelnost, rozdával také jídlo, léky a oblečení.
Doslova majstrštyk, který pro něj osobně představoval velké riziko, se mu podařil na začátku roku 1945, kdy se válka chýlila ke konci. Dozvěděl se o tom, že nacisté hodlají vyhladit obyvatele budapešťského ghetta. V plánu to měl Adolf Eichmann, který byl pověřen organizováním deportací Židů do vyhlazovacích táborů.
Osudným se pro Wallenberga stal 17. leden 1945. V Budapešti probíhaly pouliční boje mezi německou a Rudou armádou. Tu se rozhodl kontaktovat Wallenberg. U osvoboditelů a domnělých spojenců chtěl zajistit ochranu pro ghetto, jehož obyvatelé byli decimováni útoky, izolací a šířením nemocí.
Wallenberg byl naposledy viděn jeho spolupracovníky, jak je sovětskými vojáky odvážen na jejich vojenské velitelství v Debrecínu. Ačkoli byl veden dobrými úmysly pomoci, byl zatčen jako možný americký špión. Přitížilo mu prý i to, že studoval na zmíněné americké univerzitě. Byl odvezen do Sovětského svazu a slehla se po něm zem. Údajně zemřel v polovině července 1947. Tvrdil to ve svých denících šéf KGB z padesátých let Ivan Serov.
Švédský diplomat Raoul Wallenberg, který v Maďarsku za války zachránil desetitisíce tamních Židů před deportacemi, byl v roce 1947 v Sovětském svazu popraven. Tvrdí to ve svých nedávno zveřejněných denících Ivan Serov, šéf KGB z padesátých let. Moskva nicméně Wallenbergovo úmrtí nikdy nepotvrdila.
O osudu hrdiny se objevily různé konspirační teorie a domněnky. Jako například ta, že v sovětském vězení byl spatřen ještě v 80. letech. Úspěšná ve svém párání nebyla ani diplomatova rodina.
Po roce 1989 vznikla rusko-švédská komise. Podle jedné z vyšetřovacích verzí hodlal Stalin vyměnit Wallenberga za sovětské špiony, chycené ve Švédsku. Skandinávská země ovšem na výměnu nepřistoupila. Na přelomu tisíciletí byla sestavena další mezinárodní komise, která měla Wallenbergův osud po válce objasnit, nicméně nic nezjistila.
Raoul Gustav Wallenberg byl v roce 2016 švédským daňovým úřadem prohlášen za mrtvého. Datum úmrtí bylo stanoveno na 31. července 1952. Kdy však válečný hrdina, který zachránil desetitisíce Židů před deportacemi, skutečně zemřel, možná zůstane navždy záhadou.
Cesta pod Petřínem nese název Promenáda Raoula Wallenberga od roku 2014, jednalo se o iniciativu nedalekého švédského velvyslanectví. Do té doby chodník s krásnými výhledy neměl žádný název.
