Projednávání metropolitního plánu začne letos na jaře, Praha ho musí schválit do roku 2022

V první fázi se k němu budou vyjadřovat městské části a dotčené orgány, následně i obyvatelé. Metropolitní plán by mohl platit od 1. ledna 2023. Podle plánu se řídí veškerá výstavba v Praze. Plán je k vidění na stránkách IPR.

„Vyhodnocení vlivu (plánu) na udržitelný rozvoj území zpracovává externí společnost. Neprodleně poté, co budou výsledky vyhodnocení k dispozici, jsme schopni plán předložit k projednání. O tom, kdy projednání začne, rozhodne magistrátní odbor územního rozvoje, který bude celý proces řídit," uvedl Švejda.

Oproti loni v dubnu schválenému harmonogramu nabrala příprava plánu mírné zpoždění v řádu několika týdnů. „Nejde o žádné závažné zádrhele či neshody, zdržení způsobily záležitosti administrativního rázu," uvedl mluvčí.

Praha měla mít nový plán do roku 2020, tento termín ale nestihne. Sněmovna proto prodloužila v rámci zmíněné novely stavebního zákona platnost současných plánů do roku 2022. Prodloužení není jen kvůli Praze, ve stejné situaci je celá řada českých měst.

Územní plán je klíčovým dokumentem, který určuje, kde se ve městě smí stavět a v jakém rozsahu. Současný platí od roku 1999. Metropolitní plán má kromě výškové regulace také zastavit rozšiřování Prahy na volné pozemky v jejím okolí. Městským částem má také dávat možnost území dále regulovat vytvářením „malých" plánů s konkrétnějšími omezeními.

Kolem nového územního plánu v minulosti panovaly spory, kvůli kterým skončil v čele IPR Petr Hlaváček a dočasně také hlavní autor plánu Roman Koucký. Praha a další velká města měla původně mít nový plán do roku 2020, poslanci nakonec lhůtu prodloužili o tři roky. Příprava plánu začala v období vlády primátora Tomáše Hudečka (bezp., tehdy TOP 09).