Prodej zámku Veleslavín se opět nezdařil, do aukce se nikdo nepřihlásil

Poprvé se ÚZSVM pokusil zámek Veleslavín prodat loni v listopadu, tehdy byla vyvolávací cena 580 milionů korun. Do dražby se ani tenkrát nikdo nepřihlásil. Úřad následně nabídl nemovitost za vyvolávací cenu hlavnímu městu a městské části Praha 6, které však považovaly navrhovanou cenu za příliš vysokou. Pražský radní pro majetek Adam Zábranský (Piráti) tehdy uvedl, že magistrát je ochotný zaplatit maximálně třetinu.

Majetkový úřad nyní uvedl, že vyhlásí nové kolo aukce, její podrobnosti zveřejní na svých internetových stránkách. „Cílem ÚZSVM je pro tento unikátní a pro stát nepotřebný areál s barokním zámkem a rozlehlým parkem najít definitivního vlastníka, který by pro něj nalezl smysluplné využití," uvedl úřad.

Majetkový úřad v minulosti navrhoval zařadit zámek Veleslavín do výměny nemovitostí mezi Prahou a státem, ze které ale nakonec sešlo. Žádost Prahy o bezplatný převod ÚZSVM odmítl. Městská část Praha 6 loni s majetkovým úřadem dohodla roční zápůjčku a v červnu část areálu zpřístupnila veřejnosti.

Zámek Veleslavín není jedinou nemovitostí, kterou se ÚZSVM nedaří prodat. Loni neuspěly pokusy o dražby středočeského zámku Štiřín a pražského Paláce Broadway, které by v obou případech mohly znamenat pro majetkový úřad rekordní prodej. Další aukce obou těchto nemovitostí se uskuteční příští týden.

Zámek Veleslavín s historickým parkem se rozkládá na třech hektarech a pochází asi z roku 1725. Byl postaven podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera pro císařovnu Amálii Brunšvickou.

V první polovině 20. století sloužil jako neurologické sanatorium, které založili Leo Kosák a jeden z objevitelů Alzheimerovy choroby Oskar Fischer. Léčily se tam například Charlotta Garrigue Masaryková či Milena Jesenská.

Po komunistickém převratu byl areál znárodněn. Po revoluci měly objekt v nájmu různé instituce. Nyní spadá pod ÚZSVM, který areál získal od ministerstva práce a sociálních věcí v roce 2015. Naposledy byl areál rekonstruován v roce 1986.