dnes
Středa - oblacno
18°C
zítra
Čtvrtek - zatazeno
22°C
pozítří
Pátek - oblacno
19°C
Proč ztrácíme zrak? Cenu za nejlepší vědeckou práci získala pražská studentka lékařské fakulty
Hana Kolářová přebírá ocenění. Foto: Vladimír Šigut

Proč ztrácíme zrak? Cenu za nejlepší vědeckou práci získala pražská studentka lékařské fakulty

Zkoumá dědičná onemocnění zrakového nervu, zajímá jí, proč lidé ztrácejí zrak a snaží se je včas léčit. Za svoji výzkumnou práci získala Hana Kolářová z Kliniky dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN v Praze Cenu Alberta Schweitzera, dokonce 1. místo.

Postgraduální studentka oboru biochemie a patobiochemie Hana Kolářová se v týmu dalších lékařů vědců věnuje problematice mitochondriálních neuropatií optiku. Jde o onemocnění, které způsobuje postupnou ztrátu zraku a často končí až slepotou.

„Naším cílem je vyhledávat pacienty v časných fázích onemocnění, u nichž má zahájení terapie největší efekt na zlepšení zrakových funkcí,“ říká mladá lékařka.

„Je potěšující, že naši studenti mají zájem o biomedicínu a jsou na poli výzkumu takto aktivní a úspěšní. Práce paní doktorky Kolářové zároveň dokládá, že postgraduální výzkum není žádný uměle vytvářený problém, aby měli vědci o čem bádat, ale velmi konkrétní medicínská problematika s reálným pozitivním dopadem do praxe a na pacienty,“ podotýká profesor Aleksi Šedo, děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Hana Kolářová stála také společně s lékaři Oční kliniky 1. LF UK a VFN u zrodu Národního centra pro pacienty s mitochondriálními neuropatiemi optiku, kde se lidé s tímto typem poškození zraku léčí.

„Pacienti jsou k nám odesíláni ze spádových očních a neurologických pracovišť a podstupují soubor neurooftalmologických a metabolických vyšetření za účelem časné diagnostiky, genetického poradenství a terapie. Nedílnou součástí centra jsou výzkumné aktivity, na kterých pracujeme v Laboratoři pro studium mitochondriálních onemocnění,“ doplňuje oceněná lékařka.

Nyní se ve své výzkumné práci soustředí na jedno z nejčastějších mitochondriálních onemocnění – Leberovu hereditární neuropatii optiku, neboli syndrom LHON. U malé části pacientů s LHON může nemoc kromě ztráty zraku rozvinout i další, především neurologické symptomy, které jsou v klinické praxi často opomíjeny.

Do budoucna chce pokračovat v biochemickém a molekulárně-genetickém zkoumání nejen nemocných, ale také zdravých lidí, jejichž nemoc se zatím neprojevila. Mladá vědkyně si od své další výzkumné práce slibuje, že díky zkoumání pacientů a jejich tkání pomůže odhalit rizikové faktory, které mohou oční onemocnění spouštět. Jak říká, studium dědičných poruch metabolismu je její velkou vášní.

Soutěž o Cenu Alberta Schweitzera pro české studenty lékařských oborů vyhlašuje Francouzské velvyslanectví v České republice a společnost Pierre Fabre Médicament. Ocenění mladí vědci mají kromě finanční odměny také možnost vycestovat na měsíční stáž do výzkumné laboratoře ve Francii.


Bylo podepsáno memorandum, které se zabývá budoucí podobou veřejných ploch v kampusu Albertov

Včera ve 22:06

V pondělí 24. září podepsala starostka Prahy 2 Jana Černochová (ODS) dokument o spolupráci s Univerzitou Karlovou a hlavním městem Prahou. Memorandum, nazvané „O společném zájmu v oblasti kampusu Albertov“, zohledňuje požadavky, které vznesla právě Praha 2. 

Další články
Nahoru