dnes
Neděle - zatazeno
6°C
zítra
Pondělí - obcasny-dest
5°C
pozítří
Úterý - obcasny-dest
11°C
Proč ztrácíme zrak? Cenu za nejlepší vědeckou práci získala pražská studentka lékařské fakulty
Hana Kolářová přebírá ocenění. Foto: Vladimír Šigut

Proč ztrácíme zrak? Cenu za nejlepší vědeckou práci získala pražská studentka lékařské fakulty

Zkoumá dědičná onemocnění zrakového nervu, zajímá jí, proč lidé ztrácejí zrak a snaží se je včas léčit. Za svoji výzkumnou práci získala Hana Kolářová z Kliniky dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN v Praze Cenu Alberta Schweitzera, dokonce 1. místo.

Postgraduální studentka oboru biochemie a patobiochemie Hana Kolářová se v týmu dalších lékařů vědců věnuje problematice mitochondriálních neuropatií optiku. Jde o onemocnění, které způsobuje postupnou ztrátu zraku a často končí až slepotou.

„Naším cílem je vyhledávat pacienty v časných fázích onemocnění, u nichž má zahájení terapie největší efekt na zlepšení zrakových funkcí,“ říká mladá lékařka.

„Je potěšující, že naši studenti mají zájem o biomedicínu a jsou na poli výzkumu takto aktivní a úspěšní. Práce paní doktorky Kolářové zároveň dokládá, že postgraduální výzkum není žádný uměle vytvářený problém, aby měli vědci o čem bádat, ale velmi konkrétní medicínská problematika s reálným pozitivním dopadem do praxe a na pacienty,“ podotýká profesor Aleksi Šedo, děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Hana Kolářová stála také společně s lékaři Oční kliniky 1. LF UK a VFN u zrodu Národního centra pro pacienty s mitochondriálními neuropatiemi optiku, kde se lidé s tímto typem poškození zraku léčí.

„Pacienti jsou k nám odesíláni ze spádových očních a neurologických pracovišť a podstupují soubor neurooftalmologických a metabolických vyšetření za účelem časné diagnostiky, genetického poradenství a terapie. Nedílnou součástí centra jsou výzkumné aktivity, na kterých pracujeme v Laboratoři pro studium mitochondriálních onemocnění,“ doplňuje oceněná lékařka.

Nyní se ve své výzkumné práci soustředí na jedno z nejčastějších mitochondriálních onemocnění – Leberovu hereditární neuropatii optiku, neboli syndrom LHON. U malé části pacientů s LHON může nemoc kromě ztráty zraku rozvinout i další, především neurologické symptomy, které jsou v klinické praxi často opomíjeny.

Do budoucna chce pokračovat v biochemickém a molekulárně-genetickém zkoumání nejen nemocných, ale také zdravých lidí, jejichž nemoc se zatím neprojevila. Mladá vědkyně si od své další výzkumné práce slibuje, že díky zkoumání pacientů a jejich tkání pomůže odhalit rizikové faktory, které mohou oční onemocnění spouštět. Jak říká, studium dědičných poruch metabolismu je její velkou vášní.

Soutěž o Cenu Alberta Schweitzera pro české studenty lékařských oborů vyhlašuje Francouzské velvyslanectví v České republice a společnost Pierre Fabre Médicament. Ocenění mladí vědci mají kromě finanční odměny také možnost vycestovat na měsíční stáž do výzkumné laboratoře ve Francii.


Další články
Nahoru