Proč Pražané rádi třídí? Kvůli ekologii i úsporám, ukázal průzkum

„Průzkum probíhal na konci roku 2024 metodou CAWI, do kterého se zapojil reprezentativní vzorek obyvatel hlavního města Prahy v počtu 640 osob starších 18 let,“ sdělil mluvčí.

Alespoň nějaký odpad odneslo loni do barevných popelnic až 98 procent respondentů. Kvůli ochraně životního prostředí i protože to považují za správné.

„Navíc si lidé podle vlastních slov dobře uvědomují, že tím šetří místo v černých popelnicích na směsný komunální odpad a tím pádem i peníze na poplatcích za svoz,“ přiblížil výsledky průzkumu Komarnický.

„Jednotlivci naopak nechuť třídit zdůvodňují třeba nedostatkem času, složitostí celého systému nebo v tom údajně nevidí žádný smysl,“ pokračoval. S odvozem odpadu jako takovým je dle průzkumu spokojeno 85 procent obyvatel metropole. Pochvalují si blízkost nádob jak na směsný, tak i na tříděný odpad.

Pražané třídí zejména PET lahve, do žlutých popelnic je nosí 90 procent dotázaných. Dále skleněné lahve a papír. Zhruba čtyři pětiny lidí správně vyhazují do barevných nádob také ostatní plasty, tiskoviny nebo například nápojové kartony.

„Těší nás, že po roce znovu stouplo množství osob, které separují plechovky do kontejnerů na kovy. Naučilo se to už 7 z 10 obyvatel města. Může za to osvěta i fakt, že je v ulicích k dnešnímu dni téměř 2 000 šedých nádob a další postupně přibývají,“ vysvětlila náměstkyně primátora Prahy pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková (Piráti).

Baterie třídí dobře 70 procent respondentů, nosí je do červených kontejnerů na elektroodpad, na sběrná místa nebo do sběrného dvora. Nebezpečného odpadu se ve sběrných dvorech zbavuje 55 procent obyvatel hlavního města.

„Na vyšší návštěvnost sběrných dvorů jsme ve spolupráci s hlavním městem zareagovali loni prodloužením otevírací doby o sobotách. Změna je vstřícná k těm, kteří sem chtějí přijet později odpoledne,“ pokračoval Komarnický.

Použité oleje a tuky po smažení umístí 49 procent lidí do černých nádob s fialovým víkem, které se nachází na vybraných stanovištích tříděného odpadu, případně je odvezou na sběrný dvůr. Znamená to, že polovina dotazovaných se olejů a tuky nezbavuje správně. Buď je vyhazují v nádobách do směsného odpadu, což je špatně, anebo je vylévají do odpadu, což je ještě hůř.

„Tuk se totiž usazuje na stěnách kanalizace, kde tuhne a nabaluje na sebe další nečistoty. Důsledkem může být ucpaný odpad nebo zatopení nemovitosti znečištěnou vodou. Setkat se můžeme i s nepříjemným zápachem rozkládajícího se tuku, který se může kanalizačními vstupy šířit ulicemi. Ucpávají se čerpadla nebo dochází narušení biologického stupně čištění odpadních vod. Odpadní vodu čistí bakterie, na které mají tuky negativní vliv. Čistírny pak proto mohou pěnit, nebo v některých místech i zahnívat. To vše snižuje kvalitu vyčištěné vody,“ sdělil mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Tomáš Mrázek.

Celkem 88 procent účastníků průzkumu nějakým způsobem předchází vzniku odpadu, nejčastěji se snaží ničím neplýtvat. Darují oblečení, na nákupy chodí s látkovou taškou, rozbité věci si nechají opravit a omezují jednorázové obaly. „Roste mezi nimi i povědomí o Reuse pointech, kde společně dávají starým věcem novou šanci. Zná je téměř třetina Pražanů,“ dodal mluvčí.