Problémy Černého Města by měl pomoci řešit postupná revitalizace

Už příští rok by se mohli obyvatelé sídliště Vybíralova na Černém Mostě dočkat prvních zkušebních zásahů. Jde o odstranění nadbytečných plotů, některých přerostlých keřů a oživení nevyužitých plácků. Jednoduchou úpravou by mohla být instalace veřejných toalet na populárním dětském hřišti nebo doplnění laviček na vybraných místech.

„Cílem je podpořit místa setkávání tak, aby centrální část sídliště fungovala jako náves,“ dodává Ondřej Boháč, šéf Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, kde plán revitalizace vznikal.

„Vnitroblok na Černém Mostě je jen první vlaštovka. Celkem totiž v Praze v žije v panelácích skoro 40 procent obyvatel a my musíme tvrdě pracovat na tom, aby ti se ve svém bydlišti cítili příjemně a bezpečně všichni napříč generacemi a napříč Prahou,“ uzavírá náměstkyně Petra Kolínská.

Velkým tématem na Černém Mostě je parkování. Přestože je na sídlišti asi 950 parkovacích míst, tak tam dnes parkuje až o 150 automobilů víc. Vozy tak dnes stojí v některých křižovatkách a znepříjemňují pohyb chodců a jinde zase ve dvojstupech blokují průjezd aut. Proto odborníci z Institutu plánování a rozvoje navrhují navýšit počet míst a nově je uspořádat. Měly by tak vzniknout parkovací plochy, které budou citlivě umístěny do prostoru, doplněné o stromy a zvýší bezpečnost ulic.

Před školkou, kde každé ráno vznikají zácpy, přibydou nová místa pro rychlé zastavení, takže rodiče budou moct v klidu vyprovodit své ratolesti.
Velkou proměnou by měla projít cesta na metro, kam každý den cestují tisíce místních. Nepřehledná klikatá pěšina obrostlá keři a plná schodů by se měla upravit na příjemnou bezbariérovou cestu. Rozbujelé keře se prořežou, parkovací zálivy podél cesty se promění v příjemné parčíky a parkovací místa se přesunou na vhodnější vymezená místa. Lidé se tak dostanou na hromadnou dopravu rychleji a bezpečněji.

Kvalitnější správa zeleně

Dnes se místní potýkají s problémem, že když silněji zaprší, tvoří se ve zdejším svažitém terénu potoky vody a paneláky fungují podobně jako přehrady. Proto odborníci navrhují vytvořit k přírodě šetrný systém hospodaření s dešťovou vodou, kde se bude voda z některých střech a cest shromažďovat v zasakovacích nádržích, které pak mohou napájet interaktivní vodní prvky – příkladem je vodní mlýnské kolo nebo soustavu korýtek na dětském hřišti.

Odborníci v současnosti s místními probírají, zda je možné vytvořit komunitní radu, kde by obyvatelé probírali realizaci konkrétních kroků k proměně sídliště. Tématem můžou být třeba pravidelné příspěvky na společnou správu území. Z těch by se mohl platit zahradník, který by udržoval rozsáhlé zelené plochy v dobré kondici. Dále by měl na sídlišti vzniknout sportovní kustod, který by se staral o aktivity na školním hřišti nebo by pronajímal sportovní pomůcky.