Problémů s „šedou eminencí“ našeho těla ubylo, ale jen na papíře. Pacienti totiž zůstali doma

„Nejvíce jsme strach lidí z nákazy pocítili loni na jaře, kdy návštěvnost klesla na polovinu, pacienti se báli jít i na odběr krve. Chtěli jen telefonovat, ale ultrazvukové vyšetření na dálku zkrátka neuděláte,“ říká předseda Sdružení ambulantních endokrinologů Richard Stejskal. 

Pokles návštěv v ambulancích potvrzuje také předseda České endokrinologické společnosti Michal Kršek. „U nás šlo v první vlně o přibližně 40 procent, ve druhé a třetí vlně už to nebylo tak výrazné. V mé ambulanci se kontrole většinou vyhnuli pacienti stabilizovaní, kterým jsme poslali e-recepty. Těch jsme odhadem rozeslali o 30 procent více, než je tomu obvykle. Zaznamenali jsme však i pozdní záchyty endokrinologických onemocnění, naštěstí se jednalo o ojedinělé případy,“ říká profesor Kršek. 

Telemedicínu si chválí endokrinolog Jan Čáp z FN v Hradci Králové, podle něj pomohla zachytit řadu začínajících problémů u stávajících pacientů, a dokonce odhalit potíže u těch, kteří až dosud žádné potíže neměli.

„Ve chvíli, kdy se většina oddělení přetvořila na covidová a naši lékaři se museli věnovat těmto pacientům stejně jako zdravotní sestry, se náš časoprostor zmenšil – v tu chvíli jsme byli vděčni za možnost hovořit s pacienty po telefonu a předepsat jim e-recept na dálku,“ popisuje profesor Čáp. 

Karcinomy štítné žlázy jsou však zákeřné, zpočátku se obvykle nijak výrazně neohlašují, nebolí, netlačí. „Jenom u nás v ordinaci ročně obvykle odhalíme kolem deseti rakovinných nádorů, loni to byly dva. Přitom odkládání vyšetření nebo operace může vést k rozsevu nádorového onemocnění.

Pamatuji na pacientku, která odkládala operaci několik měsíců a pak musela podstoupit opakovaný operační zákrok s odstraněním 25 maligních uzlin na krku,“ vzpomíná Stejskal. 

Většinu zhoubných nádorů štítné žlázy tvoří podle odborníků naštěstí případy takzvaného papilárního karcinomu, kdy v mnoha případech ani několikaměsíční prodlení výrazněji nezhoršuje dlouhodobou prognózu. 

„Naopak některé vzácnější zhoubné nádory, ke kterým patří zejména medulární karcinom a anaplastický karcinom, vyžadují rychlé řešení a každý týden prodlení může znamenat závažné zhoršení prognózy nebo i ohrožení života pacientů,“ popisuje profesor Kršek. 

Jak lidé s nemocemi štítné žlázy pocítí půl roku prodlení, záleží na tom, jakým typem potíží trpí. „Například snížená funkce – takzvaná hypotyreóza – pacienty výrazněji netrápí.

Zhoršuje se jim sice metabolismus, ale i se špatnou kompenzací mohou relativně v pohodě fungovat, naopak zvýšená funkce – hypertyreóza – je nepříjemná. Projevuje se například bušením srdce, nespavostí, nervozitou – tito lidé návštěvy většinou neodkládají, přijdou si pro pomoc strachu z covidu navzdory,“ popisuje Stejskal. 

Pacienti s nemocemi štítné žlázy nepatří do rizikových skupin, co se covidu týče. U části z nich se po prodělané infekci objeví takzvaná subakutní tyreoiditida – tedy postcovidový zánět štítné žlázy. 

„Tyto záněty se objevují i po jiných respiračních virózách, letos jich ale bylo více, nejspíše kvůli covidové epidemii. Pacienti vykazují nejdříve nadbytek hormonů a bolí je krk v dolní části, kde je štítná žláza, mají vysokou sedimentaci, laboratorní známky zánětu a teplotu, nadbytek hormonů štítné žlázy, posléze zase spadnou do snížené funkce štítné žlázy. Tyto stavy léčíme kortikoidy,“ doplňuje Stejskal. 

Podle endokrinoložky Zdeňky Límanové je štítná žláza „šedou eminencí“ lidského těla. Je spojena s cukrovkou, revmatologickými chorobami, nemocemi kůže, trávicího ústrojí, krve, může se projevovat psychickými obtížemi, neurologickými či oftalmologickými poruchami. „Lidé málokdy ví, že nemocná štítná žláza se může ohlásit i například chrapotem či třaslavým hlasem nebo nedoslýchavostí,“ popisuje docentka Límanová. 

„V posledních 70 letech dochází k jodaci jedlé soli, a tak štítnou žlázu ovlivňuje ,jen´ genetika, hormonální vlivy, věk, imunologická výbava a vnější okolnosti,“ dodává.