Problémoví pacienti s TBC jsou zdrojem nákazy, dluhů, někdy i agrese

„Už dlouho upozorňujeme na zásadní problémy v léčbě tuberkulózy. Tato nemoc postihuje především sociálně slabé a okrajové skupiny. Léčba je povinná, ale není plně hrazena – zejména u lidí bez zdravotního pojištění, což vede ke značným pohledávkám zdravotních zařízení. I když je každý druhý pacient s TBC cizinec a WHO má seznam rizikových zemí, chybí pravidelné vyhledávání neléčených nemocných mezi uchazeči o práci. Dalším problémem je nedostatek pravidel pro zadržení pacientů, kteří odmítají léčbu a jsou agresivní – nemocnice tak musí jednat samostatně, aby zabránily šíření nemoci. Navíc si pacienti na okraji společnosti často nemohou dovolit doplatky za antituberkulotika a právní rámec pro kontrolu léčby mimo nemocnice (např. telemetrické nebo terénní kontroly) chybí. K tomu se přidává zdlouhavé schvalování léků pro rezistentní TBC, což je opravdová komplikace. Apelujeme na Ministerstvo zdravotnictví, aby tyto problémy co nejdříve řešilo,“ řekl předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) Vladimír Koblížek. 

„Protože screening na TBC se neprovádí, do nemocnic přicházejí cizinci s vyspělou formou nemoci a ve špatném zdravotním stavu, což vede k úmrtím i přes intenzivní péči. Občas se setkáváme i s vzácnými fatálními formami, například s tuberkulózou střev, která způsobuje jejich akutní neprůchodnost,“ doplnila Martina Koziar Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice a 1. LF UK.

Koziar Vašáková připomíná, že Česká republika patří k zemím s nejnižším výskytem tuberkulózy. „Počet nově nemocných se pohybuje kolem 4,8 na 100 000 obyvatel ročně. Nízká čísla jsou výsledkem pečlivé a systematické práce českých pneumologů. Můžeme se srovnávat se sousedním Německem s 4,8 TBC pacientů na 100 000 obyvatel ročně nebo Rakouskem s 5,0 na 100 000 obyvatel,“ říká Koziar Vašáková. Tato čísla se však mohou měnit k horšímu, a to především kvůli migraci ze zemí s vyšším výskytem TBC.

„To jsou v podstatě všechny země na východ od nás, například Ukrajina s incidencí 112/100 000, Rumunsko 55/100 000 nebo Bulharsko 16/100 000. Neustále žádáme o to, aby nově příchozí absolvovali zdravotní prohlídku včetně zjištění základních infekčních onemocnění. Pokud chtějí v Česku zůstat, měli by být vyšetřeni na základní přenosná onemocnění, zejména na tuberkulózu, a v případě dětí je třeba nechat doplnit všechna povinná očkování,“ dodává Koziar Vašáková.

Podle nových dat z národního registru TBC se počet lidí v České republice, kteří mají tuberkulózu, drží na obdobných číslech jako v roce 2023. Nemoc má 454 lidí, z toho 337 mužů a 117 žen.

„Podíl osob narozených mimo Českou republiku činí 48 % a průměrný věk nemocných je 48 let. Evidujeme 18 případů TBC u dětí do 15 let, z toho 12 je narozených v České republice, čtyři na Ukrajině a po jednom v Rumunsku a ve Vietnamu,“ říká Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou FN Bulovka.