Problém pijáků alkoholu se v době nouzového stavu prohlubuje, přesná příčina zatím nebyla odhalena

Naopak u lidí, kteří se pohybují v kategorii rizikového a problémového pití, má pandemie dopad spíše opačný. „Důvody ještě přesně neznáme, může jít o dopady sociální izolace, úbytek vnějších podnětů a možností seberealizace nebo třeba hůře dostupnou péči o duševní zdraví, stejně jako o celkovou úzkost z pandemie,” vysvětluje ředitel neziskové organizace Suchej únor Petr Freimann.

Dnes odstartoval již devátý ročník zdravotně-osvětové kampaně tradiční kampaně Suchej únor, v rámci které mohou lidé otestovat svůj vztah k alkoholu a inspirovat ostatní. Pravidla jsou jednoduchá. Celý únor ani kapku alkoholu.

Podle Freimanna je jistá korelace mezi zhoršenou psychickou pohodou a nadměrným pitím jako nevhodnou strategií při řešení tohoto stavu. Podle zkušeností adiktologů a terapeutů přibylo také lidí, kteří v minulosti svůj boj s alkoholem vyhráli, dlouhodobě abstinují, ale během pandemie krátkodobě uklouzli nebo k tomu měli velmi blízko.

Jedná se o takzvaný relaps. Nárůst u nárazového excesivního pití nejméně jednou týdně (takzvaný binge drinking), potvrzuje i studie týmu Petra Winklera z Národního ústavu duševního zdraví. 

Různé zahraniční studie také poukazují na skutečnost, že ve spotřebě alkoholu během posledního pandemického roku přitlačili na pilu zejména dospělí do zhruba 35 let. U nich plní alkohol patrně dvě „funkce” – jednak snižuje úzkost z nejisté socioekonomické situace a možné ztráty zaměstnání, druhak slouží jako dočasné antidepresivum.

Obecně se zdá, že jsou nadměrným pitím nyní více ohrožené ženy, které i za normálních okolností tradičně více popíjejí doma, kde nyní tráví ještě více času než před pandemií, navíc značně zatížené stresem z pracovních povinností, běžné péče o domácnost a domácí výuky dětí. 

Česko se dlouhodobě drží v první pětce zemí s nejvyšší spotřebou čistého lihu na hlavu.  Za hranicí rizikového pití se u nás pohybuje přes 1 000 000 lidí.

„Poslední srovnávací studie Světové zdravotnické organizace (2018) nás ve spotřebě alkoholu na hlavu zařadila na třetí místo na světě. Průměrný obyvatel Česka podle této studie vypije 14,4 litru čistého lihu za rok. Poměr ve spotřebě mezi muži a ženami zůstává zhruba 4:1, to je 23,2 litru u mužů a 6,1 litru u žen. Společenské náklady nadměrného pití se u nás odhadují na více než 56 miliard korun ročně,” komentuje situaci v Česku Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví.

Na alarmující skutečnost, že více než milion Čechů balancuje za hranou rizikového pití, upozorňuje i adiktolog Michal Miovský: „V podstatě každý sedmý dospělý člověk, kterého potkáte v tramvaji nebo na ulici, je zralý na konzultaci s adiktologem.“