Přístup státu k Praze v oblasti školství se musí změnit, usnesl se Sněm starostů

Pražské školství je v krizi a podle demografické studie hrozí, že v hlavním městě budou chybět v horizontu osmi let tisíce míst, v roce 2050 už desetitisíce, pokud se nezačnou stavět školská zařízení.

Pozvání na sněm přijal pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN), který spolu se starosty velkých i malých městských částí koordinoval společný postup vůči státu.

Pražské školství je podle něj silně podfinancováné, jen na výstavbu, dostavby, přístavby a rekonstrukce základních škol potřebují městské části zhruba 15 miliard korun. Praha dosud měla jen minimální přístup k evropským dotacím a národní dotace ministerstev mířily také do regionů. Pokud nevypíše stát dotační titul či program i pro Prahu a městské části, bude třeba podle Klecandy změnit zákon, podle kterého jsou zřizovatelé povinni zajistit místa ve školách.

„Se starosty jsme se shodli, že hlavní město historický dluh především ve výstavbě základních a středních škol samo neutáhne. Problém není jen nedostatek míst ve školách, ale i nedostatečné kapacity jídelen, družin a sportovišť. Je proto třeba vyjednat peníze na MŠMT, které podobně sanovalo mnohamiliardovým programem například budování škol ve Středočeském kraji. Navíc nesmíme zapomínat, že Praha obsluhuje i část dětí ze Středočeského kraje, jen na pražských středních školách je 30 procent studentů právě ze středních Čech,“ uvedl Klecanda.

„Praha je zralá na vyhlášení stavu školské nouze. Jen u nás v Praze 9 chybí téměř tisíc míst v základních školách. Teď dostavujeme ZŠ a MŠ Elektra pro 750 dětí, kterou z velké části financujeme z vlastních zdrojů. Už teď ale víme, že budeme muset rovnou začít stavět další školu a na tu už mít z našetřených rezerv nebudeme. Elektra je za posledních dvacet let jediná nová velká škola, která se v Praze postavila v číslovaných městských částech! Praha byla vždy ,otloukánek – jako nejbohatší region neměla přístup k evropským dotacím a místo toho, aby to stát kompenzoval národními dotacemi, směřoval je opět do regionů. Praha ale ve školství obsluhuje Středočeský kraj a míří do ní největší počet cizinců ze zemí EU a poslední rok zdaleka nejvíc uprchlíků z Ukrajiny – několikanásobně více než do jiných krajů,“ sdělil starosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS). 

„Nedostatek kapacit ovlivňuje přímou úměrou i kvalitu vzdělávání. Pokud máte ve třídě 33 dětí místo 25 a pět z nich navíc neovládá češtinu, zároveň jste museli udělat z odborných učeben kmenové třídy a děti se o půlených hodinách učí v jídelně, zajistit kvalitu prostě není v lidských silách. My například ve Slivenci stavíme kontejnerovou školu, jejíž cena se vlivem inflace a zdražování stavebních prací zvýšila, a pokud neseženeme peníze na dostavbu, v září místo dvou nebo tří prvních tříd otevřeme jednu a děti prostě nebudeme mít kam dát,“ dodala starostka Slivence Jana Plamínková (STAN), zástupkyně malých městských částí.

„Praha je specifická v tom, že v ní chce spoustu lidí bydlet a pracovat a všichni zároveň nenávidí Pražáky. Obzvláště ve sněmovně. Stát ale nesmí dávat od problému ruce pryč. Odnesou to hlavně děti. A městské části ani město rozhodně nemají prostředky na výstavbu potřebných škol. Jedna škola pro tisíc dětí vyjde na 1,3 miliardy a v Praze jich je potřeba víc než deset. Absolutně nedostačující je rovněž současný příspěvek na žáka – hlavní město Praha bude v důsledku energetické a inflační krize muset přispět městským částem více na provoz škol a zvednout současný příspěvek na žáka na zhruba 10 tisíc korun,“ doplnil David Vodrážka (ODS), starosta Prahy 13.

Sněm starostů v pondělí ustanovil vyjednávací tým ve složení Antonín Klecanda, Tomáš Portlík, Jana Plamínková a Mariana Čapková (Praha 6 Sobě), který neprodleně zahájí jednání s s ministerstvy školství, financí a pro místní rozvoj.

Usnesení Sněmu starostů k řešení krize ve školství

SNĚM STAROSTŮ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ HL. M. PRAHY 1–57

1. NAVYŠOVÁNÍ KAPACIT ŠKOLSKÝCH BUDOV

Sněm starostů městských částí 1–57 hl. m. Prahy:

Konstatuje:
I. že je nutné neprodleně řešit nedostatek kapacit v základních, středních a mateřských školách na území hl. m. Prahy v kontextu uprchlické krize vyvolané válkou na Ukrajině a v kontextu výsledků demografické prognózy pro příští roky.
II. že není ve finančních možnostech hl. m. Prahy, ani městských částí finančně pokrýt potřebné investice do rekonstrukcí, přístaveb a výstavby nových školských budov.
III. že je nezbytné, aby se do budování nových kapacit mateřských, základních a středních škol zapojil i stát.
IV. že je nutné neprodleně vytvořit vyjednávací tým složený ze zástupců městských částí a radního pro školství hl. m. Prahy a oficiálně vstoupit v jednání s konkrétními ministerstvy.

Sněm starostů městských částí hl. m. Prahy 1–57:

Vyzývá:
I. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, aby přehodnotila stávající postoj k finanční podpoře rozvoje školské infrastruktury v hl. m. Praze.
II. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, aby vyčlenilo finanční prostředky na výstavbu mateřských, základních a středních škol na území hl. m. Prahy a vytvořilo speciální dotační program pro HMP a pražské městské části na výstavbu nových školských budov.
III. Ministerstvo financí ČR, aby prostřednictvím ÚZSVM zahájilo jednání s HMP a městskými částmi o odkupu, dlouhodobému pronájmu nebo směně budov v majetku státu, které by dlouhodobě mohly sloužit jako školská zařízení.
IV. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, aby vytvořilo obdobný národní dotační program pro městské části a HMP, na rekonstrukci, přístavbu, přestavbu a modernizaci školských zařízení, jaký byl vyhlášen pro zbytek území České republiky.
žádá:
I. radního pro školství HMP, aby vyvolal jednání s MŠMT, inicioval za HMP legislativní změnu školského zákona a otevřel otázku „stopky“ spádové turistiky po pražských školách.

2. NAVÝŠENÍ PŘÍSPĚVKU NA ŽÁKA

Sněm starostů městských částí 1–57 hl. m. Prahy:

Konstatuje:
I. že současné nastavení dotačních vztahů mezi městskými částmi a hl. m. Prahou je nadále neudržitelné, zejména nyní, v době enormního navýšení nákladů, které nesou městské části v důsledky nárůstů cen energií a rostoucí inflaci.
II. že finanční rezerva pro městské části ve výši 500 mil. Kč je nedostatečná s ohledem na meziroční nárůst inflace a ceny stavební prací.

Požaduje:
I. aby Rada hl. m. Prahy revidovala dosavadní postoj k problematice finančních vztahů vůči městským částem tak, aby jejich výše korespondovala s reálnými potřebami městských částí. S ohledem na nárůst cen energií a rostoucí inflaci je naprosto nezbytné provést úpravu finančních vztahů.
II. aby Rada hl. m. Prahy navýšila příspěvek na žáka, nově na částku 10 000 Kč.
III. aby při rozdělování finanční rezervy byly prioritizovány projekty městských částí, které řeší nedostatek školských kapacit na území hl. m. Prahy.

3. ZACHOVÁNÍ JEDNOHO VOLEBNÍHO DNE:

Sněm starostů městských částí hl. m. Prahy 1–57:

žádá
I. MV ČR, aby zvážilo zavedení jednoho volebního dne a vyzývá ministerstvo, aby podrobně zanalyzovalo dopady tohoto opatření.


4. NAVÝŠENÍ PROSTŘEDKŮ NA VÝKON PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI NA MĚSTSKÉ ČÁSTI

Sněm starostů městských částí hl. m. Prahy 1–57:

Konstatuje:
I. že výkon přenesené působnosti díky růstu tabulkových platů a růstu ostatních nákladů vyvolaných zvýšením cen energií a inflace, je pro městské části nadále neudržitelné zachovat kvalitu a rozsah poskytovaných služeb, pokud nedojde k navýšení příspěvku ze strany státu na výkon poskytovaných činností.

Požaduje:
I. aby Rada hl. m. Prahy, aby neprodleně vstoupila v jednání s Ministerstvem vnitra ČR a zajistila dofinancování deficitu příspěvků na výkon státní správy pro městské části.

Zdroj: MČ Praha 9