Přístroj dokáže zbavit mateřské mléko zákeřného viru, jako první v Česku ho využívá pražská porodnice

Dosud se lékaři v porodnici U Apolináře CMV preventivně zbavovali přemražováním mateřského mléka. „Zmražením se množství viru v mléce sníží, ale nezničí jej zcela. Riziko nákazy tedy sice omezuje, ale nevylučuje. Mražením a následným rozmrazováním mateřského mléka navíc dochází k částečnému znehodnocování některých biologicky cenných komponentů. Šokový pasterizátor inaktivuje virovou nálož důsledněji, téměř stoprocentně, a zároveň zachová cenné nutriční hodnoty ve větším spektru,“ vysvětluje lékař z neonatologického oddělení Pavel Kopecký.

Pro donošená miminka nepředstavuje CMV infekce v mateřském mléce významné riziko. K infekci jsou však náchylné silně nedonošené děti. Miminko se může nakazit pitím mateřského mléka, do kterého se virus vylučuje.

Infekce virem CMV může způsobit časné, ale i dlouhodobé komplikace, jejichž následky mohou být velmi závažné, včetně postižení psychomotorického vývoje dítěte. Speciální pasterizátor využijí lékaři na neonatologickém oddělení v rámci prevence virového onemocnění.

„Naším cílem je potenciální infekci CMV zabránit. Ošetření mateřského mléka šokovou pasterizací plánujeme ročně přibližně u třiceti matek nedonošených dětí. Délka preventivní pasterizaci mateřského mléka se zpravidla pohybuje mezi šesti až sedmi týdny. Přístroj chceme do budoucna používat víceúčelově,“ doplňuje primář neonatologického oddělení kliniky profesor Richard Plavka. 

Cytomegalovirus je jedním s herpesvirů, který koluje v krvi přibližně u 60 procent žen v plodném věku, aniž by je omezoval. Pokud ovšem nositelka viru otěhotní, může to být problém.

„Tato infekce je nejčastější vrozenou infekcí v Evropě s incidencí kolem 0,6 procent u živě narozených dětí. Prenatálně získaná CMV infekce je pro plod velmi závažná a obvykle znamená porod postiženého dítěte. Tomu zabránit nedokážeme. Díky šokovému pasterizátoru mateřského mléka nyní ovšem umíme eliminovat postnatálně získanou CMV infekci, a to je v rámci péče o nedonošené děti zásadní posun vpřed,“ upřesňuje vedoucí perinatologického centra gynekologicko-porodnické kliniky Antonín Pařízek.

Onemocnění se u předčasně narozených dětí nejčastěji projeví poruchou funkce trávicího systému a selháním jaterních funkcí. Postižené bývají i plíce a další orgány. „Nemocné miminko potřebuje nákladnou a dlouhotrvající intenzivní péči. Kvůli poruše trávicího ústrojí a jater děti hůře prospívají a jejich růst a vývoj je dlouhodobě paralyzován. Léčba je obtížná, protože kauzálně působící léky, jako jsou třeba antivirotika, mají závažné nežádoucí účinky, které mohou děti v některých případech ohrozit více než vlastní infekce. Navíc se musí podávat dlouhodobě, což zvyšuje riziko dalších komplikací,“ uzavírá lékařka z neonatologického oddělení Tereza Lamberská.