Přírodní lokality se mohou stát zastavitelnými, varuje spolek. Podle magistrátu to není pravda

Arnika uvedla, že magistrát pořizuje aktualizaci takzvaných Územně analytických podkladů (ÚAP), které by měly popisovat stav území, ale místo toho opět rozvolňují podmínky pro připravovaný Metropolitní plán. Hlavní město tím prý porušuje dohody se státní správou vzniklé v průběhu vypořádání stanovisek k návrhu nového územního plánu.

„Územně analytické podklady by ze zákona měly popisovat skutečný stav využití území, nikoli se přizpůsobovat tomu, jaký názor na území má Metropolitní plán. Tato aktualizace nebyla veřejně projednána. Není to sice zákonnou povinností, ale vzhledem k tomu, že aktualizace vzniká přímo na půdě Institutu plánování a rozvoje (IPR), nemělo by nic bránit tomu, aby byla veřejně představena,” upozorňuje Anna Vinklárková z Arniky, expertka na územní plánování kampaně Praha – město pro život.

Podle náměstka primátora Petr Hlaváčka (za TOP 09), který byl v letech 2015 a 2016 ředitelem IPR, zaznívá ze strany Arniky účelově chybná interpretace dokumentu ÚAP.

Připomenul, že přírodní území byla označená jako „nestavební“ už v návrhu Metropolitního plánu z roku 2018 a jako nezastavitelné zůstanou i nadále. ÚAP podle něj popisují současný stav, nikoli výhled do budoucna, a slouží jako jeden z podkladů pro tvorbu územního plánu.

Podle Arniky je problematická především změna označení některých parků, lesoparků či přírodních území, která jsou ve stávajících podkladech vedena jako území krajinná či parky. Nově mají prý být označena jako území rekreační zastavěná či obytná.

Týká to parků, jako jsou Stromovka, Letná, Vítkov nebo obora Hvězda, a také přírodních lokalit, jako jsou trojské svahy, Prosecké skály, Motolský háj, Velký háj či Lesopark Hodkovičky. Jde celkem o osm z dvanácti celoměstsky významných lokalit, o kterých vznikla v průběhu projednávání Metropolitního plánu a zásad územního rozvoje dohoda mezi státní správou a samosprávou, že budou vymezeny jako takzvané „enklávy otevřené krajiny”. Tato dohoda měla především zaručit jejich nezastavitelnost.

„Pokud by hlavní město Praha začalo nyní tato území označovat jako zastavěná, popřelo by tím důvody pro vymezení ,enkláv otevřené krajiny´ a dřívější dohody by byly sabotovány,“ uvedla Arnika.

„Samotné označení toho, zda jsou lokality zastavitelné, či nikoliv, není úkolem ÚAP, ale návrhové dokumentace, což je na úrovni obce územní plán a na úrovni kraje to jsou zásady územního rozvoje. ÚAP navíc nejsou závaznými, ale jedná se pouze o podklad,“ upřesnil mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.

Podle spolku je ve zmiňovaném dokumentu problematických pasáží více. „Dochází také k zásadním změnám týkajících se kulturních hodnot centra Prahy. Mizí významné vyhlídkové body pro sledování panoramatu města, například z Letné či z vyhlídkového místa u Strahovského kláštera. Dále mizí vyznačení architektonicky cenných staveb a souborů a je nahrazeno takzvanou ,koncentrací architektonických a stavebních dominant´ znázorněných obdobným čtvercovým rastrem, jaký používá Metropolitní plán,“ upozornila Arnika.

„Není pravda, že mizí vyznačení vyhlídkových míst či architektonicky cenných staveb a souborů. Ty jsou obsaženy v knize ,Město´ a budou dostupné i v mapové aplikaci na Portálu ÚAP,“ reagoval magistrát, který také odmítl další tvrzení Arniky, že jsou ignorovány připomínky městských částí, které se vyjadřují k vymezení přírodních území. Spolek podle magistrátu nevyužil možnosti vysvětlení materiálu a publikoval nepravdivé informace.