Případů tohoto onemocnění přibývá, během života se rozvine u jednoho z pěti Čechů nad 40 let

Při chronickém srdečním selhání srdce nezvládá plnit svou funkci životně důležité pumpy v našem těle. Výsledkem je nedostatečné prokrvení například mozku, ledvin či svalů, a naopak hromadění krve v plicích, orgánech dutiny břišní a v dolních končetinách, což vede ke vzniku dušnosti, otoků, únavy a vyčerpání. Tímto závažným onemocněním trpí 26 milionů lidí po celém světě a počet případů výrazně přibývá s tím, jak se dožíváme vyššího věku a dokážeme vyléčit stále více nemocí. Proto je srdeční selhání často považováno za epidemii 21. století. Chronické srdeční selhání má negativní dopad na kvalitu života pacienta a výrazně zkracuje jeho délku. Při včasné diagnóze a vhodné léčbě však může být onemocnění drženo pod kontrolou při zachování kvality života.

Hospitalizace a srdeční selhání

Češi mnohdy neinformují lékaře o všem, co je skutečně trápí, zejména nepovažují za důležité informovat o obtížích, které si spojují s věkem. Právě za ty ale často považují i příznaky chronického srdečního selhání. I tento přístup znesnadňuje diagnostiku chronického srdečního selhání a mnohdy vede k tomu, že je onemocnění odhaleno až v pokročilejším stadiu. Pacientům se proto včas nedostává ani účinné péče a léčby, které by mohly hospitalizacím zabránit.

Počet pacientů s chronickým srdečním selháním v ČR se pohybuje kolem 230 000. Průměrně stráví v nemocnici 5 až 10 dní. Náklady na hospitalizaci jednoho pacienta se pohybují kolem 85 000 Kč. Odhadované celkové náklady na jejich hospitalizaci se tedy mohou vyšplhat až na 7,98 miliardy korun ročně. Přitom tento závažný zdravotně-ekonomický fenomén lze příznivě ovlivnit včasnou návštěvou lékaře a moderní léčbou, čímž se dá snížit i jeho celospolečenský dopad.

Život se srdečním selháním

Život se srdečním selháním včetně hospitalizace představuje zátěž nejen pro zdravotnický systém, ale hlavně pro samotného pacienta a jeho nejbližší okolí. Pacient kvůli velké únavě pociťuje omezení i při naprosto běžných každodenních činnostech. I proto mají velký vliv na zvládání onemocnění osoby, které sdílejí domácnost s pacientem. Pomoc blízkého člověka je při postupném rozvoji nemoci stále důležitější. Přitom nedávný průzkum mezi pečujícími osobami ukázal, že polovina z nich se necítila připravená na svou podpůrnou roli a 13 % z nich se muselo vzdát svého zaměstnání, aby mohli poskytovat péči svému blízkému se srdečním selháním.

Je to ve vašich rukou

Vaše zdraví je vaše zodpovědnost. Věnujte patřičnou pozornost svému zdravotnímu stavu. Sledujte i nenápadné změny k horšímu a nestyďte se o nich mluvit se svým lékařem. Nezapomínejte ani na zdraví svých blízkých a mluvte o něm s nimi.

Pokud už máte diagnostikované srdeční selhání nebo jste byli hospitalizováni, následujte pokynů lékaře a zajímejte se o svou léčbu. Přechod z nemocnice do domácí péče totiž většinou zvyšuje riziko náhlého zhoršení zdravotního stavu. Důvodem je fakt, že pacient není pod tak důkladným lékařským dohledem a musí se o sebe postarat sám. Je proto důležité dodržovat režimová opatření. Vědět, jaké léky a jak často máte užívat. Měli byste také vědět, proč tyto léky užíváte. Můžete užívat několik různých léků denně, ale vždy si kombinace ověřte se svým lékařem. Léky mohou způsobit, že se před zlepšením stavu můžete cítit trochu hůř. Může jít o přechodný stav; konzultujte jej se svým lékařem, ale nepřestávejte přitom léky užívat.

Je to na každém z nás, příznaky své nemoci můžeme sledovat například pomocí online dotazníku symptomů, který můžete vzít s sebou při další návštěvě lékaře. Více informací na www.rukunasrdce.cz. 

Srdeční selhání