Příběhy hrdinů 20. a 21. století, na které by se nemělo zapomínat

Kde končí historie a kde začíná současnost? Odpověď na tuto otázku lze nalézt právě na stránkách knihy Příběhy hrdinů 20. a 21. století. Jeden z jejích spoluautorů, ředitel spol. Post Bellum, Mikuláš Kroupa to vyjádřil těmito slovy: „My hledáme lidi, kteří vstoupili do dějin…. Vyprávíme příběhy, které jsou důležité pro poznávání naší minulosti s poselstvím pro budoucí generaci. Dějí se i dnes, obzvlášť když stojíme na prahu velkých společenských změn.“

A právě nová kniha Příběhy hrdinů 20. a 21. století přináší pestrou mozaiku mapující všechno, co obyvatelé této země ve 20. století prožili: války, nacistickou a sovětskou okupaci, holocaust, komunistické lágry, monstrprocesy, vzdor proti totalitě, ale i současné příběhy bezpráví mj. hrdinství Ukrajinců, Bělorusů či Kubánců, které spol. Post Bellum neúnavně mapuje.

A jsou to příběhy, které poutavé i alarmující Mezi protagonisty mj. šlechtic Antonín-Bořek Dohalský, pronásledovaný nacisty i komunisty, přeživší holocaustu, statečný agent-chodec „český Rambo“ Otakar Rambousek, ministryně Madeleine Albraight a prezident Václav Havel, ale i ukrajinský duchovní a Putinův zajatec Vasyl Vyrozub či „Wintonové“ dnešní doby, kteří bez nároku na adorování pomáhají dětským uprchlíkům.

Výběr kapitol:

15. březen 1939 ukončil šťastné mládí Doris Grozdanovičové

Mysleli jsme si, že Birkenau je na nějakém hezkém místě

Zachránili ho Češi na nádraží Bubny, poté bojoval v Pražském povstání

Kam mizeli lidé? V čerstvě osvobozené Praze řádily jednotky Smerš

Nemsti se, prosil před popravou generál Heliodor Píka svého syna

Otcovo zapojení do procesu se Slánským byl hrozný šok

Byli jsme v nemilosti nacistů i komunistů

Sověti si mysleli, že nás zachraňují

Předseda vlády děkoval rozhlasákům: Zachránili jste nám život

Ty vole, na pódiu vystoupil Václav Havel!

SSSR už není a my jsme odvážní! A začne válka…

Seděla jsem doma po kolena ve vodě, smířená, že tu umřu

Stavebnice z písku. Bělorusové za Lukašenkova režimu ztratili naději

Kubánské kontinuální dno

Měsíc nahý v chladné polstrované samotce. Vasyl byl v nejtvrdším ruském zajetí

Věřili jsme, že díky našim důkazům o nelegálnosti referenda něco změníme

Utrpení civilistů nelze tolerovat!

Společnost Post Bellum od roku 2001 natáčí a vypráví příběhy 20. století. V archivu Paměť národa zveřejňuje svědectví válečných veteránů, vězňů nacismu a komunismu, disidentů, ale například i agentů StB. Kniha Příběhy hrdinů 20. a 21. století je sestavena z příběhů, které sestavil ředitel společnosti Mikuláš Kroupa a stálí spolupracovníci Markéta Bernatt-Reszcyńská, Jan Blažek, Jan Cigibauer, Kristýna Himmerová, Václav Kovář, Vít Lucuk, Michal Šmíd, František Štambera, Barbora Šťastná, Irena Tatíčková, Petra Verzichová. Speciální kapitoly zachycují unikátní svědectví z Kuby připravila Eva Kubátová.

ROZHOVOR

Nová knižní sbírka Příběhů hrdinů 20. a 21. století vycházející z unikátní sbírky Paměti národa vypráví nejen o hrdinech minulých, ale i současných. A tentokrát zachycuje příběhy z celého světa. Na otázky Magazínu Paměti národa odpovídala editorka Irena Tatíčková.

Co při výběru příběhů způsobilo tento „skok“ za naše hranice? 

Především skutečnost, že Post Bellum zejména během posledních pěti let mapuje příběhy hrdinství mimo hranice České republiky. Myslím, že stejně jako není úplně zřetelná hranice mezi minulostí a současností, neexistuje hranice mezi námi a zbytkem světa. Bohužel se nás v dnešní době velmi intenzivně dotýká i to, co se děje v ostatních zemích. A Post Bellum se zaměřuje právě i na příběhy bezpráví i mimo Evropu. Speciálně má můj obdiv v tom, jak dokáže neúnavně a intenzivně mapovat osudy Kubánců. Protože Kuba podle mě zůstala trošku „mimo hledáček“. 

Už jste naznačila, že se v nové knize dostáváme i do 21. století, například k válce na Ukrajině…

Ano, když vznikly příběhy 20. století pro Český rozhlas, tak to bylo před 25 lety a byly to příběhy historické. Ale kde ta historie vlastně končí? Kdy se začne 21. století stávat součástí historie? My už máme rok 2024… Takže to, co se stalo před 20 lety, jsou jasně historické události. I dnes už jsme součástí moderní historie. Proto jsem si říkala: proč skončit u 20. století a jestli ten název není trochu neaktuální a překvapilo mě, kolik těch současných příběhů bylo ve sbírce Paměti národa nashromážděno.

Jedna z hrdinek, která zažila okupaci Krymu, se narodila v roce 1996, a není jí tedy ještě ani 30 let. Můžeme i takto mladou ženu považovat za „pamětnici“? 

Já myslím, že pamětníkem je každý, kdo něco zažil. My teď shodou okolností začínáme připravovat i příběhy dětí z Paměti národa. To znamená těch, kteří v dětském věku zažili něco zásadního, o co je potřeba se podělit s ostatními.

Naznačujete, že dětským příběhům se bude věnovat nějaká nová kniha? 

Doufám, že ano. Připravujeme ji v nakladatelství Albatros ve spolupráci s Pamětí národa. Ty dětské knihy jsou ikonické, všichni asi známe „Říkali mi Leni“ a podobné tituly. Tato další kniha, kterou připravujeme se spisovatelem Markem Tomanem, je o dětech a je pro děti určena, takže například bude ilustrovaná. Máme už pracovní název „My jsme za to nemohli“. V aktuální knize Příběhy hrdinů 20. a 21. století připomínáme i takovou legendu, jakou je Ota Rambousek, a vše co zažíval už jako náctiletý, kdy byl nedospělým mladíkem.

Myslíte si, že hrdinové z názvu knihy přemýšlejí sami o sobě jako o hrdinech?

Určitě ne. Lidé, kteří se v napjaté době nějak rozhodovali, totiž na své vlastní hrdinství často neměli čas myslet. Já jsem si pro tu knížku vybrala tento citát: „V krizových chvílích se vždy obnažují charaktery. Někteří lidé, o kterých ostatní pochybovali, vyrůstají ve skromné hrdiny a vzápětí se ztrácejí v davu, zatímco jiní mnohomluvní ‚lvi salonů‘ zbaběle ustupují do pozadí, aby se později halasně přimkli k vítězné straně.“ (z knihy Osudové okamžiky Československa Karla Pacnera) Myslím, že tohle právě odpovídá na vaši otázku. Mně se hrozně líbí, že Paměť národa neúnavně a pilně vytváří databáze „nenápadných hrdinů“, jejichž osudy jsou napínavější a srdceryvnější než kdejaké vyfabulované příběhy, které si někdo vymyslí.

Který ze všech těch příběhů vás osobně nejvíc zasáhl?

Určitě Vasil Vyrozub, ukrajinský kněz, který mimochodem při posledním udílení dostal Cenu Paměti národa. To je příběh, který musí zasáhnout snad každého. Pak bych jmenovala třeba i takové nenápadné lidi, jako byl Antonín Bořek-Dohalský. To je člověk z české šlechtické rodiny, což ve 20. století opravdu nebylo nic jednoduchého. Anebo samozřejmě hrdinové jako třeba Adolf Kůrka, který byl odveden do wehrmachtu jako český Němec. Narodit se do německé menšiny v Československu předurčovalo nelehký osud…