Při špatném třídění kovových odpadů je riziko požáru a exploze, Praha má zkušenost

PSAS apelují na občany, aby při třídění tlakových nádob postupovali obezřetně, chránili zdraví vlastní i druhých, pamatovali na bezpečnost a přesně věděli, co kam vyhazují. Nevyprázdněné malé spreje patří do černé popelnice na směsný komunální odpad. Bez problémů je zpracují a energeticky využijí v ZEVO Malešice, kde nenapáchají žádné škody.

„Nádoby se stlačenými plyny jsou velmi nebezpečné kvůli vysokému tlaku uvnitř. Vlivem tepla nebo poškození mohou explodovat, způsobit vážná poranění a poničit techniku nebo zařízení, což se u sprejů se zbytkovým obsahem občas děje,“ řekl mluvčí Komarnický. Naopak zcela prázdné spreje je možné vyhodit do šedých kontejnerů na kov. 

Není sprej jako sprej

Malé spreje od laků na vlasy, deodorantů nebo osvěžovačů vzduchu, insekticidních aerosolů, repelentů, obranných plynů a podobně používají lidé denně. Někdy je chybně hází poloprázdné do kontejnerů na kov, stejně jako plynové kartuše nebo dokonce turistické vařiče. Zkrátka vše, co projde otvorem popelnice a je kovové. Výše jmenované obaly mají ale na sobě symbol ohně. Jedná se tedy o hořlavý plyn, aerosol, kapalinu a páry. Takový sprej se nesmí zahřívat, mechanicky poškodit, prorazit ani používat v blízkosti ohně. Porušení těchto obecně závazných pravidel může mít fatální následky.

Důkazem je událost z 20. října 2023, která se stala v areálu Pražských služeb Pod Šancemi. V lisu na kovové obaly, který navazuje na třídicí linku, se nahromadilo velké množství nevyprázdněných sprejů. Byť se jednalo o malé nádoby pod tlakem, došlo k explozi a následnému zahoření.

„Poškozená linka byla mimo provoz skoro měsíc, vzniklé škody se pohybují v řádech stovek tisíc korun. Podstatné je, že se nikomu z občanů ani našich pracovníků naštěstí nic vážného nestalo. Za celé čtyři roky, co linku provozujeme, se podobně závažný incident nikdy nepřihodil,“ doplnil generální ředitel společnosti Patrik Roman. 

Použité spreje patří do směsného odpadu

Krátce na to začaly PSAS s komunikací tohoto tématu směrem k veřejnosti, s edukací a zároveň se zpřísňováním opatření v rámci předcházení obdobných situací. „Aby se do budoucna předešlo podobným nehodám, pracovníci linky nově například vyndávají hořlavé spreje ručně, tím přispívají ke snížení rizik dalšího výbuchu. Podobná událost se nesmí znovu opakovat. Ochrana zdraví zaměstnanců musí být na prvním místě," řekla náměstkyně pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková (Piráti). 

Nová kampaň ,Použité spreje patří do směsného odpadu!´ cílí na co nejširší veřejnost. Upozorňuje na skutečnost, že při nesprávném třídění nevyprázdněných hořlavých sprejů vzniká riziko exploze a požáru. Její outdoorová část zaplní plochy městského mobiliáře a prostředky MHD. CLV reklamu doplní také animace na DCLV, letáky, plakáty, články ve zpravodajích městských částí a další. Online kampaň se zaměří na sociální sítě, internetové stránky a portály města nejen formou bannerů. Chybět ale nebude ani spotová kampaň v rádiích, informace v tisku a zmínky v médiích obecně. 

Nebezpečné kvůli vysokému tlaku uvnitř 

Malé tlakové nádoby vypadají sice neškodně a jsou dobrým sluhou, ale za to zlým pánem. V únoru 2011 otřásla rodinným domem na Přerovsku silná exploze. Dvaačtyřicetiletému muži vybuchla zřejmě v ruce barva ve spreji. „Utrpěl popáleniny prvního až třetího stupně na 63 procentech povrchu těla a byl transportován do popáleninového centra v Ostravě,“ uvedla policejní mluvčí Irena Urbánková.

Výbuch způsobil popáleniny na rukou i jeho šestačtyřicetileté přítelkyni. Zapálená svíčka bez dozoru a shoda nešťastných náhod stála za výbuchem v rodinném domě na Brněnsku na Štědrý den roku 2021. Explodovalo tu několik sprejů, nejspíše laky na vlasy a osvěžovače vzduchu. Událost narušila statiku domu. Čtyři jednotky hasičů zasahovaly na místě přes tři hodiny.

V roce 2023 pak vybouchl vysoce hořlavý sprej na opravu pneumatik. Muž ze Sušicka ho měl v dodávce pod sedačkou vedle zapnutého přídavného topení. „Pacient utrpěl popáleniny na 25 až 30 procentech těla, což je závažné. Zasažen byl zejména obličej, dále horní a dolní končetiny,“ uvedla krajská mluvčí zdravotnické záchranné služby Mária Svobodová. 

Praha má ve třídění sprejů v rámci Česka unikát

V jiných českých městech přistupují k separaci malých tlakových nádob oproti Praze odlišně. Například v Plzni, Olomouci a Zlíně mohou občané házet laky na vlasy, deodoranty a další spreje do klasických šedých kontejnerů. Jejich obsah pak rovnou předávají externím firmám, které za ně tento odpad zpracují. Na rozdíl od hlavního města nedisponují žádnou třídicí linkou na kovové obaly.

Odpadá tedy riziko případného výbuchu sprejů na jejich zařízeních. V jihomoravské metropoli mají lidé možnost házet kov do žlutého kontejneru společně s plasty a nápojovými kartony. Tlakových nádobek se podle zástupců společnosti SAKO Brno ve žlutých popelnicích objevuje mizivé množství, problémy se zahořením tu zatím žádné neměli.

Specializovaná třídicí linka funguje ve vysočanském areálu Pražských služeb od roku 2019. Cesta vyhozených kovových obalů začíná v násypce. Odtud je dopravník transportuje do haly, kde pracovníci společnosti kontrolují pás a odstraňují nežádoucí příměsi, odpad v sáčcích, tlakové nádoby jako spreje, kávové kapsle a podobně. Zbytek pokračuje k separátorům.

První tvoří permanentní magnet nad dopravníkem. Spolu s pryžovými unašeči pomáhá oddělovat železné a neželezné kovy. Vyseparované magnetické obaly jsou automaticky odhazovány mimo pás bočně do připravené nádoby. Neželezný odpad putuje dále po pásu k druhé fázi třídění. V té je pomocí separátoru na bázi vířivých proudů oddělený hliníkový odpad a směřuje do násypky lisu, který navazuje na linku.

Zbytkové nečistoty padají automaticky do nádoby pod separátorem. Hliník míří k lisu, kde ho balíkují. V jiném balíku jsou zase pečlivě slisované železné kovy jako například konzervy. Oba oddělené druhy putují ve finále ke zpracovatelům.