dnes
Čtvrtek - zatazeno
10°C
zítra
Pátek - polojasno
13°C
pozítří
Sobota - obcasny-dest
9°C
Při povodních trpěla volně žijící zvířata v Praze. Třeba rorýsi padali na zem po desítkách
Rorýs Jarda. Populace těchto ptáků v Praze v posledních dnech trpěla. Foto: archiv Záchranné stanice v Jinonicích

Při povodních trpěla volně žijící zvířata v Praze. Třeba rorýsi padali na zem po desítkách

Povodně a silné deště v Praze neblaze dolehly i na volně žijící zvířata. Rorýsi hynuli po desítkách. Záchranáři měli napilno – pomáhali také jiřičkám, vlaštovkám, zajícům nebo srnkám. V centru Prahy dokonce i vydře.

Vedle zvířat z pražské ZOO či koňů z Chuchle měla povodeň doprovázená silným deštěm neblahý dopad i na volně žijící zvířata. Podle Petra Kolomazníka ze záchranné stanice Penthea Praha Cholupice na deště doplatil především pták rorýs, který 95 % času tráví ve vzduchu a živí se lapáním hmyzu.

„Rorýsové byli velmi vysílení, hubení, v dešti nemohli chytat hmyz a na rozdíl od jiřiček či vlaštovek, které se mohou schovat třeba v průjezdech, se ani neměli kde ukrýt, neumějí totiž sedět. Když náhodou nelétají, ale hnízdí, tak visí na zdech domů,“ řekl pro Pražský patriot Kolomazník. Rorýsi si na hnízdění našli přechodný domov, kde tráví asi pět procent svého celkového času, především na panelových domech.

kachne-nahled „Jsme malá záchranná stanice, do rukou se nám v době povodní dostalo asi deset rorýsů,“ dodal. Ošetřovali i zmíněné jiřičky nebo vlaštovky. „Bažanti či zajíci se k nám nedostali. I oni ale povodně tvrdě odnesli. Když se zvedne na louce voda, zajíc nemá kam utéci, a tak zahyne. Povodeň vyplaví hraboše, kteří se utopí. Dopad je i takový, že po povodni v sezoně nebývají hlodavci, nehnízdí sovy, dravci mají málo mláďat. Je to kruté,“ uvedl.

V centru města uvízla vydra, zachránili ji

Lze tomu nějak předejít? „Za socialismu se odvodňovaly kanály, to ale odvodňuje krajinu. Problém je totiž po většinu roku nikoli voda, ale nedostatek vody. Přívaly pominou, kanály by se tedy měly spíš zasypat, aby se voda v krajině udržela,“ uvedl. Příroda je podle jeho slov rozhašená – buď prší hodně, nebo vůbec. Zvířatům neprospívá ani jedno.

To, že příval vody nejvíce ublížil rorýsům, potvrdil našemu portálu i Václav Nejman – ředitel záchranné stanice v Jinonicích, kterou provozují Lesy hlavního města Prahy. „Rorýsi spotřebovávali energii a padali na zem. Městská policie nám pomáhala v tom, že je sbírala a my jsme je následně vyzvedávali na policejních služebnách. Jednalo se asi o stovku rorýsů. Mnoho z nich deště nepřežilo. Na nábřeží jsem jich viděl ležet patnáct, z toho byli jen dva živí. Dokrmovali jsme je červy, abychom je zachránili,“ řekl.

labut-nahled Záchranáři měli v nejkritičtějších dnech – od minulé neděle do úterka – službu čtyřiadvacet hodin denně, zachraňovali nejrůznější zvířata. „V centru Prahy například i vydru, která uvízla v kanále. Pomohli nám policisté, zachránili jsme ji a následně vypustili, byla čilá, nemusela ani projít přes ošetření. Jen moje bunda byla na vyhazov, roztrhala ji,“ uvedl Nejman.

Pomoc záchranářů potřebovali i mladí zajíčci nebo kachna s káčátky, jež se nemohla dostat z kontejneru. Záchranáři pomohli i srnkám a srncům, kteří utíkali z roští a zastavili se až pod koly aut, byli poraněni a museli být ošetřeni. Některá zvířata zahynula: třeba handicapovaná labuť s amputovanou částí křídla, která byla vystresovaná z velkých vln na Vltavě.

V Krčském lese padaly stromy i s hnízdy

Pohroma nastala i v pražských lesích. „Když jsou stromy podmáčené, tak padají, třeba v Krčském lese to byla kalamita stromů, spadly i stromy, kde hnízdí ptáci. Padaly i s hnízdy,“ řekl Nejman. „Velkou vodu hodně odnesly hraboši, třeba různí myšáci. Zatím nevíme, jak dopadly ondatry žijící na Botiči. Nebo ledňáčci, kteří mají v Praze hnízda. Škody budeme teprve zjišťovat,“ dodal.

Už nyní je ale podle jeho slov jisté, že populace již zmíněných rorýsů se z toho bude dlouho vzpamatovávat. Mimo vody na některé z nich totiž venku zaútočili i oblíbení pražští mazlíčci – psi a kočky. Rorýsi přitom už dlouhodobě zažívali „horké chvíle“ při zateplování panelových domů, kdy byl zalátán venkovní otvor a oni pak neměli kde hnízdit. „V době hnízdění se zateplovat nesmí a už se to řeší i tak, že v domech musí být pro hnízdění rorýsů dutiny,“ vysvětil Nejman.


Autor: Anna Skálová
Další články
Nahoru