Při poslední rekonstrukci odkryl Karlův most několik svých tajemství, možná však ještě ne všechna

V základech devátého pilíře mostu našli potápěči pískovcové mlýnské kameny a pod nimi vrstvu záhadného rostlinného materiálu. Vzorek této vrstvy dostali ke zkoumání archeologové a zjistili, že se jedná o silně stlačenou vrstvu mechu s příměsí jedlových jehlic. Mech byl tedy použit v základech Karlova mostu jako prostředek k rozložení váhy zdiva, nebo možná jako těsnění.

Při rekonstrukci se narazilo pod dlažbou na ploché litinové potrubí neznámého původu. Při rozebírání zábradlí zase byly odkryty unikátní kameny, u kterých se zjistilo, že jsou podstatně starší než ostatní kvádry parapetu. Jednalo se o části původního zábradlí stavby.

Zajímavým zjištěním byla jeho poloha. Leželo pár desítek centimetrů vedle mostu na klenbě Křižovnického náměstí. Ukázalo se, že nalezená část zábradlí byla rozebrána při přeměně náměstí v 19. století. V té době se vytvářelo nové zábradlí, původní kvádry proto skončily pod povrchem.

Další nečekaný nález odkryla rekonstrukce na povodní straně devátého pilíře. Potápěči při mapování základů pilířů Juditina mostu našli fragment vázy, která byla součástí sousoší sv. Antonína Paduánského. Úlomek byl konzervován a posloužil jako předloha sekání nových kopií vázy, která se následně vrátily na původní místo. Součástí sousoší jsou dvě vázy.

Během rekonstrukce mostu se u schodů na Křižovnické náměstí před Mosteckou věží podařil odkrýt žlab, pravděpodobně původní chrlič.

Hlavní město v současnosti připravuje opravu zdiva Karlova mostu, práce navážou na opravu mostovky z let 2007 až 2010. Během dvou až tří desítek let bude zkontrolováno více než 60 000 kamenů. Ty ve špatném stavu čeká výměna.

Na pražském magistrátu vznikla zkraje letošního roku komise při radě hlavního města, která se bude zabývat přípravou opravy zdiva. Jsou v ní například zástupci akademické sféry, magistrátních památkářů nebo silničářů.  Jedním z prvních úkolů komise bude odsouhlasení rozsahu diagnostických prací. Až po jejich provedení přijde odhad, kolik oprava pláště Karlově mostu bude stát a kdy začne. Před samotným započetím rekonstrukce čeká Prahu výběr vhodné lokality pro těžbu pískovce na přípravu kvádrů.

Komise musí také vyřešit opravu podstavce sousoší Sen svaté Luitgardy, který je ve špatném stavu. Poprvé by se měla komise sejít do konce letošního dubna, kvůli pandemii se možná vše pozdrží. Nelze vyloučit, že až jednou chystaná rekonstrukce začne, Karlův most ještě odkryje další svá tajemství.

V loňském roce proběhla za zhruba 30 milionů korun výměna všech sedmi ledolamů u Karlova mostu. Jejich stav se totiž v posledních letech rychle zhoršoval. Nové klády z dubového dřeva, které chrání pilíře stavby, jsou zhruba půl metru široké a 12 metrů dlouhé.

U každého ledolamu se musely nejprve odmontovat jeho svrchní části, pak bylo třeba odtěžit zához a sedimenty, prohlédnout staré piloty a poté namontovat svislé prvky pilotu pod vodou, což byla nejsložitější část celé operace.

Poté už se jen namontovala zpět vrchní část ledolamu a práce se dokončily doplněním kamenného záhozu, který zajistí stabilitu. Součástí prací byla i demontáž a montáž slavnostního osvětlení.

Stromy, z nichž se staly nové ledolamy, pochází z polesí Moravského Krumlova a okolí Strážnice. Každý z nich museli lesníci pečlivě prohlédnout, aby neměl vady. Klády byly před potopením do Vltavy ještě chemicky ošetřeny. Vzhledem k charakteru použitého materiálu z dubu letního a zimního je každý z nových ledolamů originálem.