Při pandemii ubylo nakažených neštovicemi i žloutenkou, přibylo onemocnění přenášených klíšťaty
12. května 2021 12:25
Přidejte si nás na domovskou Zcela minimální byl i výskyt sezonní chřipky. Naopak zvýšená obliba návštěv přírody přinesla navýšení počtu nemocných klíšťovou encefalitidou a lymskou boreliózou.
Vládní kroky, které měly za úkol snížit počty onemocnění nákazou covid-19, přinesly snížení i počtu dalších infekčních onemocnění. V důsledku omezení sociálního kontaktu meziročně klesly počty infekčních nemocí jako jsou plané neštovice, a to téměř na třetinu.
Spalničky z počtu hlášených v roce 2019, kterých bylo 590, klesly na loňské čtyři případy, a v letošním roce k posledními březnu nebyl zatím evidován žádný případ. Počet nemocných v loňském roce klesl i v případě onemocnění žloutenkou typů A, B i C.
Počty onemocnění, které naopak stouply, jsou hlášeny u nemocí přenášených klíšťaty, zejména klíšťové encefalitidy. Nemocných meziročně přibylo přibližně o 10 procent.
Vzhledem k oblíbenosti návštěv přírody, která se za poslední rok výrazně zvedla, se zvyšuje také riziko onemocněním lymskou boreliózou přenášenou klíšťaty, kterou v loňském roce onemocnělo téměř 4000 lidí, což je meziročně sice o něco méně, ale následky nemoci mohou být velmi nebezpečné až život ohrožující, stejně jako je tomu u klíšťové encefalitidy, kdy nemocní často končí v nemocnici s komplikacemi.
Klíšťovou encefalitidou je možné onemocnět již po dvou hodinách od přisátí infikovaného klíštěte na kůži. Tato infekce pak způsobuje zánět mozku, jedná se o infekční virové onemocnění napadající nervový systém.
Závažné je i onemocnění zmíněnou lymskou boreliózou, a to zejména kvůli často nenápadné první fázi, která se snadno podcení a nemoc se dostane do závažnější fáze druhé, kdy dochází k bolestivosti kloubů, svalů, k otokům a někdy dokonce i k periferní obrně nervů. Poslední fázi pak doprovází zánětlivá onemocnění mozku a míchy, srdce nebo oka.
