Při budování pražského letiště bylo potřeba snižovat nezaměstnanost, stroje musely dát přednost lidské síle

Jelikož se i Československo v třicátých letech potýkalo s následky světové hospodářské krize, vláda měla zájem, aby na obří zakázce pracovalo co nejvíce lidí a snižovala se tak nezaměstnanost. Firmy se proto zavázaly, že budou na úkor používání strojů maximálně využívat lidskou sílu.

Provoz na ruzyňském letišti byl zahájen 5. dubna 1937. První letadlo zde přistálo v 9 hodin a jednalo se o Douglas DC Československé letecké společnosti na trase Piešťany – Zlín – Brno – Praha. První mezinárodní spoj společnosti Air France přistál v 10 hodin na trase Vídeň – Praha – Drážďany.

Letiště bylo v době vzniku i dlouho poté považováno za jedno z nejmodernějších v Evropě. V padesátých letech začala do Prahy létat proudová a turbovrtulová letadla. Vzletové a přistávací dráhy se postupně prodlužovaly a rozšiřovaly. V šedesátých letech bylo vybudováno nové letiště severně od původního – dnes areál Sever.

Zatěžkávací zkouškou prošlo nové letiště v noci na 21. srpna 1968, kdy na něm přistály okupační armády Varšavské smlouvy. V roce 1971 desetitisíce návštěvníků zaplnily letiště u příležitosti přistání prvního sovětského letounu Tupolev TU – 144. Za tři dny pobytu jej vidělo na 300 000 lidí.

V osmdesátých letech docházelo především z úsporných důvodů k rušení vnitrostátních linek. Velký rozvoj zaznamenalo ruzyňské letiště až po roce 1989. Vznikly další terminály, parkoviště i jiné objekty.

Po smrti prvního českého prezidenta bylo letiště v roce 2012 přejmenováno na Letiště Václava Havla Praha. Po loňském úmrtí „Zlatého slavíka“ se začaly objevovat návrhy na přejmenování letiště na Letiště Karla Gotta. Za stejným účelem dokonce vznikla i elektronická petice.

Loni počtvrté v řadě padl na letišti historický rekord v počtu odbavených cestujících. Poprvé v historii přesáhl hranice 17 milionů v rámci jednoho kalendářního roku.