dnes
Čtvrtek - zatazeno
6°C
zítra
Pátek - prehanky-snih-dest
5°C
pozítří
Sobota - prehanky-snih
4°C
Přesně před třiceti lety začalo metro jezdit do Holešovic. Vltavská má dodnes jeden primát
Sovětské soupravy Ečs zastavují v Holešovicích už jen při zvláštních příležitostech. Foto: Octopus moldavicus / Wikimedia Commons

Přesně před třiceti lety začalo metro jezdit do Holešovic. Vltavská má dodnes jeden primát

Přes deset let končila linka C pražského metra na Florenci. Situace se změnila 3. listopadu 1984, kdy soupravy podzemní dráhy začaly vozit cestující do stanic Vltavská a Fučíkova. Po pádu komunismu byla druhá z nich přejmenována na Nádraží Holešovice a od roku 2004 z ní metro pokračuje dál do Ládví.

Více než dva kilometry dlouhý úsek mezi stanicemi Florenc a Nádraží Holešovice byl třetí dokončenou částí linky C. Ta nejstarší, označovaná jako I.C, propojila v květnu 1974 Florenc (tehdy Sokolovská) s Kačerovem. Na podzim 1980 začalo metro zajíždět na Háje (tehdy Kosmonautů), čímž bylo zajištěno spojení mezi centrem metropole a sídlištěm Jižní město. Pozornost stavbařů se tak mohla přesunout na opačný konec trasy.

Pokračování „céčka“ z Florence do Holešovic komplikovala nutnost překonat Vltavu. Pochopitelně se nabízela možnost využít k tomu Negrelliho viadukt, o čemž v polovině 60. let uvažovali autoři nerealizovaného plánu na vybudování sítě podzemní tramvaje. Nakonec však dostalo přednost klasické metro a varianta s tunelem vyraženým pode dnem řeky.

Práce na třetím úseku linky C byly zahájeny v květnu 1978. Řada míst se v souvislosti s výstavbou metra změnila k nepoznání, což platí zejména o oblasti Zátor, kde musela podzemní dráze a navazující infrastruktuře ustoupit velká část původní zástavby. Na jejím místě vyrostl přestupní uzel, zahrnující kromě metra a zastávek tramvají i zbrusu nové nádraží Praha-Holešovice a přilehlé autobusové nádraží.

Vltavská měla pracovní název Dopraváků

vltavska-vystavba-stanice-04-nahled

Výstavba stanice Vltavská

Zkušební provoz metra v úseku III.C byl zahájen počátkem září 1984. Do běžného provozu přešla trať mezi Florencí a Holešovicemi o dva měsíce později.

Stalo se tak i přesto, že jeho kolaudaci provázely četné připomínky a zástupci ministerstva dopravy dokonce označili úroveň odvedených prací za nedostatečnou.

Stanice Vltavská, budovaná pod pracovním názvem Dopraváků, byla dlouho nejhlubší stanicí na celé lince C (střed nástupiště leží 20,75 metru pod úrovní terénu), než ji v tomto ohledu překonala stanice Kobylisy (31,2 metru). Vltavská si ale do současnosti uchovala jiný primát: je nejhlubší zastávkou v celé síti pražského metra, která byla postavena na dně otevřené jámy, nikoliv ražením v podzemí.

Stanice Vltavská je vybavena pouze jedním vestibulem, i když projekt počítal s pozdější dostavbou druhého, dodnes neexistujícího výstupu. Podobný scénář se mimochodem opakoval ve stanici Strašnická na lince A. Z jejího nástupiště vede slepé schodiště, jež mělo ústit do nerealizovaného vestibulu v Mrštíkově ulici. O Strašnické čtěte více zde.

Vrbenského? Ne, Fučíkova

fucikova-den-otevrenych-dveri-1983-nahled

Den otevřených dveří ve stanici Fučíkova, rok 1983

Stanice Nádraží Holešovice figurovala v plánech pod pracovním názvem Vrbenského, ale v době otevření nesla jméno komunistického novináře Julia Fučíka. Kromě nové železniční stanice a autobusového nádraží měla v této lokalitě vyrůst například administrativní budova či mezinárodní hotel. Z těchto velkorysých plánů se však podařilo realizovat jen torzo, a tak v okolí holešovického nádraží dodnes zůstává řada nezastavěných ploch.

Až do roku 2004 tvořila stanice Nádraží Holešovice konečnou linky C, ale prozíravě byla postavena tak, aby umožnila snadné napojení dalšího úseku. O prodloužení „céčka" přes Troju do Kobylis se vedly dlouhé spory. Ty se znovu týkaly způsobu překonání toku Vltavy, a stejně jako v případě úseku III.C nakonec dostala přednost stavba tunelů před mostní variantou.

Další otázkou bylo, zda má trať vést obloukem přes sídliště Bohnice, nebo kratší trasou rovnou do Kobylis. V tomto případě převážila ekonomická stránka věci, takže tunel zhruba kopíruje Trojskou ulici a obyvatelé Bohnic musí cestou do svých domovů využívat povrchovou dopravu.


Další články
Nahoru