Přes milion lidí v Česku má diabetes, část populace o něm ani neví. Při jakých příznacích raději zajít k lékaři?
12. listopadu 2019 19:43
Diabetes je chronické metabolické onemocnění, při kterém se zvyšuje hladina krevního cukru. To vede k řadě nežádoucích zdravotních účinků – jedním z nich je růst hmotnosti, dalším pak rozvoj srdečně-cévních onemocnění.
Ta byla v loňském roce příčinou 28 procent úmrtí diabetiků z hlavního města, přičemž celostátní průměr je 46 procent.
Počet diabetiků stále stoupá
Počet diabetiků v České republice setrvale stoupá a dosahuje 9 procent celkové populace, u dalších 2 až 3 procent populace je již diabetes přítomen, ale zůstává nediagnostikován.
Těch, u nichž zůstává diabetes skrytý, bohužel stále přibývá. Pokud se tedy u vás objevilo v poslední době časté močení, neustálý pocit žízně, hubnutí nebo naopak přibírání, je čas zajít k lékaři a ověřit hladinu glykémie. Mezi méně očividné příznaky patří i poškození nervů (to doprovází diabetes spíše v pozdějších stadiích), tmavší zbarvení zadní strany krku, zhoršené vidění nebo vyšší únava.
„Nejvíce diabetiků bylo přitom léčeno ve Středočeském a Moravskoslezském kraji, které následovaly Jihomoravský kraj a Praha,“ upřesňuje prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc. z pražského IKEM. U 46 % diabetiků zemřelých v roce 2018 byla přitom důvodem srdečně-cévní onemocnění.
Problémy u dětí
Diabetes neboli cukrovka v současné době postihuje přibližně každé pětisté české dítě. Nejčastějším typem je diabetes 1. typu, což je autoimunitní, na obezitě nezávislé onemocnění, které vyžaduje celoživotní léčbu inzulínem.
To, že se cukrovka objevuje již v raném věku, představuje pro malého pacienta do budoucna opravdu závažný problém. Přibývá totiž těch, kteří prožijí prakticky celý život s diabetem, neobejdou se bez pravidelné aplikace inzulínu a je u nich větší pravděpodobnost pozdních komplikací, z nichž nejobávanější je postižení ledvin, očí a nervů.
Zamezit rozvoji těchto závažných komplikací lze prostřednictvím dlouhodobého udržování hladiny krevního cukru v takové výši, aby co nejpřesněji kopírovala hodnoty zdravého člověka. To je však v praxi extrémně složité, protože diabetes 1. typu je u dětí velmi labilní.